blížící se nástup do školky...a začínající obavy

Nám už se tam taky malého dávat nechce...možnost dovážet malého do školky někam jinam není...všechny školky v okolních dědinách mají stále plno a dlouhé čekací doby, než se tam dítě dostane...zase výhoda je, že já budu doma na druhé mateřské, takže až zas tak nutně hlídání nepotřebuju, šlo mi spíš jen o to, ať si Ondra zvykne na větší kolektiv dětí, učí se zapojit ...takže když se vzteknu tak ho tam prostě nedám, ale už teď se děsím dne, kdy tam stejně budu muset vést mé druhé dítě.. to už bude horší, protože budu nastupovat do práce :( :(

Ahoj, děkuji za rady,tak to doma máte šikulku, já bych si ještě toho našeho raracha dát do školky tak víceméně "naplno" netroufla :) ...je to lenoch :) ale tak alespoň teď vím, jak argumentovat u naší paní ředitelky...
Dnes jsem se za ní byla domluvit, že by jsme od ledna začali malého dávat do školky, samozřejmě ze začátku jen sem tam někdy, předhodila jsem jí návrh, že by jsme s ním už teď, za přítomnosti mojí nebo partnerovi, začli školku občas na hodinku navštěvovat...v tom paní ředitelka vidí velký problém, ač to nechápu, mysleli jsme to pro dobro všech...prý, že není kdy, by jsme jim narušovali program, protože je Ondra moc malinký na to, aby se takových aktivit účastnil, že by to pro něj bylo zbytečné a nepřínosné...několikrát jsem jí opakovala, že ještě určitě nechci, aby sám do té školky chodil a ona si furt dokola mlela svou, že je moc maličký na to,aby byl ve školce už sám...no takové točky mě chytaly, že nakonec jsem to vzdala a přestala jí něco vysvětlovat :n: .... no nakonec z ní vypadlo, že ona to má naplánované vlastně tak, že od toho ledna (2měsíce před dovršením 3roku) budem malého do té školky vodit sem tam někdy a původně jak jsme byli domluveni, že pokud bude vše ok, tak že od toho 3. roku by nastoupil na plno, má paní ředitelka daleko jiné představy a všechno dopředu naplánovala, že stejně v tu dobu už budeme mít druhé mimi, takže Ondřejek nebude potřebovat celodenní a každodenní docházku, takže do školky bude chodit jen někdy......promiň, že tě obtěžuju svými starostmi, ale já jsem tak vzteklá a vytočená..je normální, aby ředitelka, která se ohání 30letou praxí byla tak natvrdlá??ještě mi tvrdila jak není normální, aby dítě ve školce plakalo, že za dob kdy si maminky nechávali děti doma do 4 let bylo velkou výjimkou, aby dítě ve školce bylo mrzuté a uplakané...ona nechce ve školce mladší děti 3let...jako a pak se diví, že to dítě tam pláče, když neumožní ani aby to dítě tu školku navštěvovalo s rodiči...kamarádce, která dala do školky svou dceru(v listopadu bude mít 3) neustále volá domů ať si pro ni dojede, že pláče ( ví, že kamarádka je doma s mladší holčičkou)....je tohle z výchovného hlediska vůbec možné???nejde mi do hlavy, jestli je tak soucitná a nebo ty děti v té školce jsou pro ni na obtíž, když po 30leté praxi není schopna zabavit jedno plačící dítě......mám o chuti tam to svoje děcko vůbec dávat :/

Ahoj u nás na vesnici máme úplně stejnou školku, jedna třída, dvě učitelky.U nás byl problém první týden, Nela se tam moc těšila, děti má ráda, je živá, na svůj věk hodně šikovná, ale my máme problémy s jídlem, takže když zjistila že se jde do jídelny jíst tak nastal problém a hrozný řev, učitelkám jsem vysvětlila jak to s jídlem máme, moc nechápaly, Nela je atopik takže některé věci nesmí a hlavně spoustu jídel nezná.První den jsem tam přišla na oběd(nosím ji tam naše jídlo)abych jim ukázala jak jí, po obědě šla domů(měli jsme tříletou prohlídku)a od druhého dne zůstala na celý den, chtěla abych tam s ní zůstala(u nás by asi problém nebyl)ale já jsem nechtěla, vysvětlila jsem jí, že maminky ve školce být nesmí, potřebovala jsem aby si zvykla rychle, protože jsem musela do práce. První týden to bylo hrozný, v noci se mi budila ze spaní že do školky nechce, že tam papat nebude, ráno se mi sekla na 20 minut na nočníku a nemohla jsem nic dělat, povídaly jsme si ona se uklidnila a nějak jsme to zvládli, byla jsem ráda, že jsme to do půl deváté stihly. Teď co chodím do práce tak musí vstávat v půl šesté a v půl sedmé musí být ve školce,bývá tam jako první, dám pusinku, ona jde k oknu a mává mi a posíláme si pusinky, toto jsme zvládli během týdne, hrozně se mi ulevilo, odpoledne když pro ni manžel jede tak kolikrát nechce jít ani domů.A to je tam nejmladší a učitelky ji chválí, že je samostatná, že jí chtěj pomoct oblíkat, ale ona chce sama, i starší děti s tím mají problém a to jsme to doma ani netrénovali, zapojí se do všech her i pro starší děti moc si jí chválí až na to jídlo to je velký problém.Já bych tam malého dávala každý den, ze začátku třeba jen do oběda, ale nebyla bych tam s ním, vysvětli mu, že maminky tam nesmí a uvidíš.Nela první týden taky brečela, že chce maminku, učitelky mi ani nevolali,prostě to nějak zvládly, já doma první den taky brečela, hlídání žádné nemám takže tři roky byla pořád se mnou, (chodily jsme často na hřiště a na cvičení) takže pro mě to bylo stresující, že není doma se mnou, ale bohužel si musím zvyknout.Naše učitelky jsou také stará generace, ale že dítě ve školce brečí to je snad normální. Tak držím palečky ať to zvládnete

Ahoj, děkujem za podporu, snad si zvládneme zvyknout tak rychlo jako vy :) Já myslím, že s tím pláčem by to až zas taková hrůza být nemusela, je docela chápavý a vše se mu vždy snažíme pěkně vysvětlit a dá si říct, navíc tam bude mít staršího bratrance, na kterého je hodně zvyklý, takže i to vidím jako velké plus....my právě mysleli, že kdyby už teď jsme občas do té školky zašli..tak by ta adaptace mohla být pro všechny snazší...Ondra by si zvykl, že tam bude chodit, poznal by víc prostředí, děti, paní ředitelku, už by proněj nebyla tak cizí a ušetřilo by to nervy paní ředitelce i nám, nemusela by se zdržovat vyvoláváním ať si pro něj přijdem.......protože ona prostě volat bude, když ví, že já budu na druhé mateřské... když jsem se s ní včera bavila a řekla jí, že si myslím, že je normální, když děti ze začátku pláčou, div mě neukamenovala :)... prej že v žádném případě...v dobách kdy si maminky děti nechávali doma do 4let to prej bylo velkou výjimkou, aby dítě plakalo....no asi si ještě nevšimla, že čas se trochu posunul a málokdo si může dovolit zůstat s dítětem doma do 3let natož tak do 4.... nebo myslíš, že i přesto ho tam potom mám začít dávat i tak ..bez přípravy?? :)
Tak třeba se vám to po čase i s tím jídlem v té školce zlomí a začne malé pěkně chutnat :) :a:

No některé názory vaší ředitelky jsou opravdu hodně z dávných dob, ale ty s tím asi moc nenaděláš. Pokud je proti aby jsi ho tam občas vodila už teď tak to nelámej přes koleno, u nás by toto třeba vůbec nešlo, my jsme se původně do školky vůbec nedostali, letos nebrali nikoho aniž by nás dopředu o tom informovali, nakonec jsem se do toho opřela já s manželem a starostu jsme "donutili" aby zašel na příslušné úřady a něco s tím dělal, tak se povedlo, že udělali pro letošek výjimku a vzali tři děti. Bez přípravy no ty znáš nejlépe své dítě a podle toho ho buď připrav nebo ne. Nela je odmalička velmi společenská, s každým koho potkáme se baví a lidi u nás ji znaj a ze začátku byli i překvapení, ona dobře mluví už od dvou let, každého pozdraví, u nás v krámě s prodavačkama je jedna ruka, prostě jsem věděla, že s tímhle ve školce mít problém nebude, ale od narození je pořád se mnou takže tam jsem čekala, že problém možná nastane i přesto jsme si o školce povídaly, když jsme šly okolo tak sama říkala, že tady bude chodit, takže určitá příprava taky byla. Dej ho tam až jak máš a třeba jen na to dopoledne, ale nebuď tam s ním, třeba jen čtvrt hodinku až se rozkouká tak běž domů a ředitelce bych řekla ať volá jen v případě opravdu nouze. Nela ten druhý den prakticky probrečela celý (zase jídlo) ale pak už to bylo jenom lepší a nikdo nám nevolal. Někdo si zvykne hned a některým to trvá bohužel hodně dlouho. Kdyby jsi musela do práce tak bys to ani moc řešit nemohla, ale určitě to zvládnete a přeji aby ředitelka šla co nejdřív do důchodu.

děkuji za podporu :) no nevím, kolik paní ředitelce je, ale myslím, že by si víc rodičů oddechlo, kdyby své místo přenechala někomu jinému :) ... já jsem tou přípravou právě myslela jako zvyknutí si především na ty děti, učitelky, školku obecně....o školce mluvíme, takže z tohohle ohledu tam příprava je, mně šlo ale spíš o to, zkusit si to zažít...Ondra, bude nejspíš oproti vaší Nelince poněkud zaostalý, ale na chlapa dobré :D (co se týče šikovnosti)... problémy právě vidím spíš se začleněním do kolektivu...je strašný pozorovatel, nikdy se sám nehrne do většího kolektivu dětí...spíš si někde čapne do koutku, pozoruje ostatní a pokud je k dispozici nějaká hračka vezme si ji a ostatních si nevšímá......no ale uvidíme... už jsem trochu vychladla, tak už nad tím až zas tak nepřemýšlím..nějak bude...tak Vám ať se ve školce stále líbí a podaří se Vám zabojovat a zvyknout si na to jídlo bez křiku :) :a:

Na jednu stranu reditelku chapu. Mit spojene tridy a mit tam deti od 3 do 6 ne-li 7let neni sranda. Co se tyka naruseni programu tak to ma taky pravdu. Neni jednoduche docilit toho, aby se deti zklidnily a zacaly spolupracovat. Placici dite ostatni deti rozhazi. To je normalni. A to, ze jine mamince vola, ze jeji dite place, natom nevidim nic spatneho. Je doma a pokud jeji dite neni na skolku pripraveno, tak at je s ni doma. Ty to vidis z jedne strany, ale vzij se do role ucitelky a uvedom si, ze ucitelka se nemuze venovat placicim detem a ostatni nechat at si delaji co chteji. I ve skolce je dany rezim a jsou dane pravidla co kdy deti vykonavaji - nejaky plan. Kdyby ve vasi skolce bylo vice trid, tak by nebyl takovy problem s tim co si predstavujes. Ale zase, tve dite nastoupi v pulce roku. Ty tam budes travit s ditetem ze zacatku hodinku. A co ostatni deti? Oni zjisti, ze tam ma tve dite tebe a nastane problem. Vse ma sve uskali a neni to jen tak...mozna by bylo lepsi zacit chodit do nejakeho centra, kde si dite bude zvykat na jine deti a nanato,ze u nej stale nebudes ...

Ano, já ji na jednu stranu taky chápu...vím, že to není med..mít tam tak děti pohromadě, ale stále s ní nesouhlasím....já jim s ním nechci narušovat žádný program, mně šlo o to, že bych tam s ním došla hned ráno před svačinkou, kdy mají děti program volný a můžou se hrát..společný program je až po svačince..kolem 10hod. kdy my už by jsme tam dávno nebyli...že je normální, že volá mamince, že její dítě pláče ať si pro něj dojede mi taky nepřijde normální..... i podle psychologů může adaptace dítěte trvat několik měsíců...vždyť je to pro dítě něco nového....cizí prostředí, cizí lidé, děti...doteď mělo vedle sebe maminku, kterou mělo jenom pro sebe a teď se musí naučit trpělivosti, čekání, že paní ředitelka nemůže vyhovět zrovna právě jemu... a i zralým dětem může chvíli trvat než si na tohle "NOVÉ" zvyknou.....udivující je, že když je tam paní učitelka tak malou zabaví,nevyvolává a vše je v pohodě..prostě si poradí....vždyť i z výchovného hlediska mi to přijde nepřístupné pokud se vážně něco neděje, není zdravotní problém, nebo tam dítě nedělá opravdu scény, tak si myslím, že je přehnané vyvolávání rodičům...vždyť to pak dítěti adaptaci jen prodlužuje...děti jsou chytré a vyčůrané...vždyť co udělá dítě, když ví, že plakalo a paní ředitelka zavolala mamince a maminka si přijela???příště to bude zkoušet znovu....a proč nevyvolává i pracujícím matkám plačících dětí??doba je taková, že v dnešní době si většina lidí práce musí vážit a vyhovovat požadavkům zaměstnavatele, aby si místo udržel...takže matky chtě nechtě většinou to dítě od těch 3let to dítě do školky dát prostě musí ..né každý má babičky v důchodě a možnost hlídání.... sem se nějak rozepsala :) ač máme každá jiný názor o tomhle by se dalo diskutovat hodiny.... :)

Tak vesmes mame stejny nazor. Pokud dite place hodinu "tak je zbytecne volat. Pokud place pul dne a nespolupracuje, tak je to na zvazeni dane situace. Reditelka to bere tak, ze kdyz je mama doma, proc se ma ona zabyvat placicim ditetem. Ano vychovne je aby dite s rodicema necvycilo.Ale lamat toto pres koleno neuznavam. Babicky na hlidani ma malokdo a kdyz jde matka do prace tak je to tezke. Al a urcite by nebylo dobre aby pani reditelka volala pri kazdem zaplakani. Uvidis sama. Jinak se otom pise, kdyz vlastni zkusenost nemas. Prejuti aby adaptace u vas probehla bez problemu. Co jsem videla,kdyz jsem vodila syna do skolky byla hruza. Deti strasne plakali az kricely a musim rict, ze i me se chtelo brecet. Ondra se adaptoval v pohode. Kdyz videl jine dite plakat, tak byl z toho spatnej :-(

no vidíš, všude je to stejné, vždy se najde někdo citlivější, kdo si popláče..a to dle naší paní ředitelky děti plakat nesmí...no ale už jsem vychladla, tak uvidíme jak to bude probíhat až to přijde...měli by jsme mít výhodu v tom, že budeme nastupovat až jako poslední, všechny přijaté děti tam pomalu, s odstupem, nastupují od září, takže by jsme možná nemuseli zažít nějaké scény jiných děti v šatně...ale uvidíme. Každopádně to že já brečet budu, ať už tam Ondra dělá scény nebo ne, vím jistě :D ... Mějte se hezky a děkuji za názory :a: