První syn se my narodil v mých 24. S jeho tatínkem jsme spolu byli 6 let a zdálo se, že to bude navždy. Když měl malý 1,5 roku zjistila jsem, že má jinou slečnu. Asi jsem už byla stará:-). Pak jsem byla dlouho sama a už to vypadalo, že to tak zůstane. Pak sem po velmi krátké známosti zjistila, že jsem těhotná. No nic jsem si řekla uvidíme jak se k tomu budoucí tatínek postaví. Docela to šlo začali jsme spolu bydlet starší syn zrovna nastupoval do školy. Já dodělávala dálkově vysokou a všechno šlapalo. Jenže jak už to někdy je nic netrvá věčně. Druhý syn se narodil skoro přesně po 7 letech od prvního mě bylo 31 a z partnera se vyklubal pěkný tyran. Zakazoval my vidět rodiče, kamarádky po té i mazlit se ze starším synem. Přišly urážky a nadávky. Starší syn se začal z toho všeho počůrávat ve škole se zhoršil. No prostě jsem byla bezradná :-( Mladší kluk neměl ani rok, když přišla první facka a pak druhá. A tatínek už letěl zpátky kam patří. Najednou jsem byla sama na mateřské s dvěma kluky a co dál. Bylo to těžké, ale dá se to zvládnout. Vždyť hlavní je, aby děti děti byly šťastné. Chvilku trvalo než jsem vyřídila všechny přídavky a příspěvky, ale ty moje kluky my už nikdo nevezme. Už jsem nevěřila v lásku a ani jsem nikoho nechtěla. Ale jak to bývá kdo nehledá taky najde. Teď se budu brzy vdávat, potkala jsem muže, který oba kluky miluje a pečuje o nás. Navíc čekáme další miminko:-) Nikdy jsem nelitovala, že jsem byla sama na dvě děti. A než žít s nějakým blbečkem to radši budu sama.
Takže za mě pokud se cítíš na to milovat dalšího človíčka neboj se zvládnout se to dá. A co se týká toho s kým to dítě budeš mít je jen tvoje věc. Samozřejmě otec má svá práva, ale znám pár maminek co také vychovávají děti s otcem neznámým a vím, že to je jen kolonka v rodném listě.
Ahoj ráda bych Ti napsala svůj příběh.
První syn se my narodil v mých 24. S jeho tatínkem jsme spolu byli 6 let a zdálo se, že to bude navždy. Když měl malý 1,5 roku zjistila jsem, že má jinou slečnu. Asi jsem už byla stará:-). Pak jsem byla dlouho sama a už to vypadalo, že to tak zůstane. Pak sem po velmi krátké známosti zjistila, že jsem těhotná. No nic jsem si řekla uvidíme jak se k tomu budoucí tatínek postaví. Docela to šlo začali jsme spolu bydlet starší syn zrovna nastupoval do školy. Já dodělávala dálkově vysokou a všechno šlapalo. Jenže jak už to někdy je nic netrvá věčně. Druhý syn se narodil skoro přesně po 7 letech od prvního mě bylo 31 a z partnera se vyklubal pěkný tyran. Zakazoval my vidět rodiče, kamarádky po té i mazlit se ze starším synem. Přišly urážky a nadávky. Starší syn se začal z toho všeho počůrávat ve škole se zhoršil. No prostě jsem byla bezradná :-( Mladší kluk neměl ani rok, když přišla první facka a pak druhá. A tatínek už letěl zpátky kam patří. Najednou jsem byla sama na mateřské s dvěma kluky a co dál. Bylo to těžké, ale dá se to zvládnout. Vždyť hlavní je, aby děti děti byly šťastné. Chvilku trvalo než jsem vyřídila všechny přídavky a příspěvky, ale ty moje kluky my už nikdo nevezme. Už jsem nevěřila v lásku a ani jsem nikoho nechtěla. Ale jak to bývá kdo nehledá taky najde. Teď se budu brzy vdávat, potkala jsem muže, který oba kluky miluje a pečuje o nás. Navíc čekáme další miminko:-) Nikdy jsem nelitovala, že jsem byla sama na dvě děti. A než žít s nějakým blbečkem to radši budu sama.
Takže za mě pokud se cítíš na to milovat dalšího človíčka neboj se zvládnout se to dá. A co se týká toho s kým to dítě budeš mít je jen tvoje věc. Samozřejmě otec má svá práva, ale znám pár maminek co také vychovávají děti s otcem neznámým a vím, že to je jen kolonka v rodném listě.