dodnes si pamatuju svojí poslední porci buchtiček s krémem, kterou jsem jedla ve druhé třídě mateřské školky, tj. nějakých třicet let zpátky. Přestože byl krém připálený, nesměli jsme vstát od stolu, dokud nedojíme.
Nikdy bych touhle metodou na své děti nešla, obzvlášť ne na dvouleté, ty si ještě až tak moc nevymýšlejí a nemají ze školky okoukané manýry typu "zelené je blé". Rozumnější je varianta sněz co chceš, a pokud na to nemáš chuť nemusíš, ale nebude žádná jiná mňamka místo toho. Pokud nemáš dítko "vyžlátko", které potřebuje přibrat každý gram, tak bych to nehrotila, žádné dítě dobrovolně hlady neumře. Tobě se přeci taky stane, že někdy nemáš na něco chuť, ale na rozdíl od toho dvouletého caparta, ty můžeš ovlivnit, co se nachází na tvém jídelníčku. Jak poroste, zkus ji zapojit do vaření, když bude čas/příležitost/nálada, tak se jí nejdřív zeptej, na co má chuť a to pak společně uvařte.
Řekla bych, že na moje děti tohle celkem platí. I když s každým je to trochu jinak, staršímu synkovi je pět a od první lžičky příkrmu v půl roce je žravej na všechno, akorát někde mezi třetím a čtvrtým rokem věku od sestřenky odkoukal, že se nejí zelené věci. Na spoustu věcí řekne, že to nejí, ale tak 80% z toho stejně sní. On je teda takový i v jiných věcech, je narozený ve znamení berana a jakmile začal mluvit, má potřebu odporovat mi aspoň slovy, když už ne činy. A mladší dcerce jsou necelé tři a ta má k jídlu přesně opačný vztah než synek. Od půl roku věku víc jak půl roku setrvala na třech lžičkách zeleninového příkrmu k obědu, hodně doháněla kojením. Přijde mi, že k jídlu ani nemá moc vztah ale hlavně nemá vůbec čas, pro ni platí, že je v životě spoustu úžasného dění a přerušovat světaobjevování kvůli takové přízemnosti, jako je kus žvance, je pěkná otrava. Myslím, že kdyby bylo na ni, přežila by na suchém pečivu, suchých těstovinách a jogurtu/pribináčku. Za ty skoro tři roky jsem objevila jen tři jídla, která sní kdykoli a bez protestů (domácí pizza, těstoviny se sýrovou omáčkou a pečené maso s rýží), čerstvé ovoce nebo třeba brambory jako přílohu nesní ani za nic ...
dodnes si pamatuju svojí poslední porci buchtiček s krémem, kterou jsem jedla ve druhé třídě mateřské školky, tj. nějakých třicet let zpátky. Přestože byl krém připálený, nesměli jsme vstát od stolu, dokud nedojíme.
Nikdy bych touhle metodou na své děti nešla, obzvlášť ne na dvouleté, ty si ještě až tak moc nevymýšlejí a nemají ze školky okoukané manýry typu "zelené je blé". Rozumnější je varianta sněz co chceš, a pokud na to nemáš chuť nemusíš, ale nebude žádná jiná mňamka místo toho. Pokud nemáš dítko "vyžlátko", které potřebuje přibrat každý gram, tak bych to nehrotila, žádné dítě dobrovolně hlady neumře. Tobě se přeci taky stane, že někdy nemáš na něco chuť, ale na rozdíl od toho dvouletého caparta, ty můžeš ovlivnit, co se nachází na tvém jídelníčku. Jak poroste, zkus ji zapojit do vaření, když bude čas/příležitost/nálada, tak se jí nejdřív zeptej, na co má chuť a to pak společně uvařte.
Řekla bych, že na moje děti tohle celkem platí. I když s každým je to trochu jinak, staršímu synkovi je pět a od první lžičky příkrmu v půl roce je žravej na všechno, akorát někde mezi třetím a čtvrtým rokem věku od sestřenky odkoukal, že se nejí zelené věci. Na spoustu věcí řekne, že to nejí, ale tak 80% z toho stejně sní. On je teda takový i v jiných věcech, je narozený ve znamení berana a jakmile začal mluvit, má potřebu odporovat mi aspoň slovy, když už ne činy. A mladší dcerce jsou necelé tři a ta má k jídlu přesně opačný vztah než synek. Od půl roku věku víc jak půl roku setrvala na třech lžičkách zeleninového příkrmu k obědu, hodně doháněla kojením. Přijde mi, že k jídlu ani nemá moc vztah ale hlavně nemá vůbec čas, pro ni platí, že je v životě spoustu úžasného dění a přerušovat světaobjevování kvůli takové přízemnosti, jako je kus žvance, je pěkná otrava. Myslím, že kdyby bylo na ni, přežila by na suchém pečivu, suchých těstovinách a jogurtu/pribináčku. Za ty skoro tři roky jsem objevila jen tři jídla, která sní kdykoli a bez protestů (domácí pizza, těstoviny se sýrovou omáčkou a pečené maso s rýží), čerstvé ovoce nebo třeba brambory jako přílohu nesní ani za nic ...