Ahoj, komentář podemnou od Keltky musím 100% potvrdit. Studuju už 5. rokem ČZU. Letos státnicuju a už školu nenávidím, přitom mě o začátku hrozně bavila, ted mě dokáže i sebemenší maličkost dostat do stavu šílené deprese a opravdu melu z posledního. Děti mám 2 (3 a 6let). Je to šílené, syn ještě ke všemu má ADHD a autismus, takže děláme 3 aktivity s ním, aby lépe zapadl do přípravky ve škole. Do toho jsou oba věčně nemocní. Diplomka pro mou vedoucí pořád není ready a už začínají zkoušky, v červnu státnice. Žádnou babičku tady nemáme, bydlí od nás obě 400km. Pokud to jde, je doma přes zkoušky tatka, jinak paní na hlídání. Učím se po nocích a to nemluvím o seminárkách a dalších božích věcech.
Pokud do toho chceš jít, tak se připrav, že je to o velkém sebeobětování a mega silné vůli. Určitě to zkus, protože za to nedáš nic :-), ale těžké to každopádně je.
Ahoj, komentář podemnou od Keltky musím 100% potvrdit.
Studuju už 5. rokem ČZU.
Letos státnicuju a už školu nenávidím, přitom mě o začátku hrozně bavila, ted mě dokáže i sebemenší maličkost dostat do stavu šílené deprese a opravdu melu z posledního. Děti mám 2 (3 a 6let). Je to šílené, syn ještě ke všemu má ADHD a autismus, takže děláme 3 aktivity s ním, aby lépe zapadl do přípravky ve škole. Do toho jsou oba věčně nemocní. Diplomka pro mou vedoucí pořád není ready a už začínají zkoušky, v červnu státnice.
Žádnou babičku tady nemáme, bydlí od nás obě 400km. Pokud to jde, je doma přes zkoušky tatka, jinak paní na hlídání. Učím se po nocích a to nemluvím o seminárkách a dalších božích věcech.
Pokud do toho chceš jít, tak se připrav, že je to o velkém sebeobětování a mega silné vůli. Určitě to zkus, protože za to nedáš nic :-), ale těžké to každopádně je.