Přidat komentář

Ahojky, pokud máš chuť si autoškolu udělat, tak do toho určitě běž. Určitě jsi dobře udělala, tím, že získáš řidičák, zároveň získáš další kousek svobody, nebudeš se muset nikoho ptát, zda tě odveze tam a tam, zda pojede s tebou třeba na nákup... Já jsem si dělala řidičák až po třicítce a musím říct, že jsem to asi brala jinak než když bych byla osmáctileté mládě. Tak nějak jsem asi měla větší strach, respekt, no navíc můj učitel byl totální vůl (dokonce jsem jednou i zastavila a vystoupila z auta, když mi během jízd asi po dvacáté řekl jak jsem nemožná, kolik lidí jsem málem přejela, porazila, kolik přestupků jsem udělala...). Dost jsem s ním diskutovala i nad pravidly, cpal do mě nesmyly ohledně blikání při vjíždění na kruháč a tak, no bylo to se mnou asi veselé. Každopádně jsem testy, jízdy i praktickou zkoušku zvládla bez problémů (ještě jsme měli takový ty hnusný testy, kdy bylo možností správných odpovědí víc). A teď? Teď se s mužem dohadojeme, kdo bude řídit. Fakt mě to baví a snad i jde (dokonce jsem vyhrála za náš kraj jednou nějaké jízdy, auta byla nacpaná nějakými čidly a ta snímala, jak jedeš, jak prudce brzdíš, jak ekonomicky přidáváš plyn, jak projíždíš zatáčky, no byla to docela sranda, dokonce se jezdilo v super luxusních bavorácích, muž pak nechtěl věřit, že vítěz jsem byla já a ne on, neb jak s chutí říkal, on měl nacouváno, to co já naježděno). Uf, jsem se zase rozepsala.
Každopádně ti přeju hodně sil, energie a úspěchů. Za sebe říkám, jdi do toho! Určitě to zvládneš.