Ahoj, holky, tak my jsme asi dotěhulili. Pořád jsem ještě nemocná (z kašle mám úplně bolavé celé břicho, neustále musím kašlat - nejde přestat, kolikrát se až dusím, snažím se to tlumit tím, že si dávám před obličej polštář a chrchlám si do něj jako do tlumiče. Spím odděleně od malého a manžela, abych je nenakazila, cpu se všema možnma homeopatikama, ale nic nezabírá. Neustále mám teploty. Předevčírem a včera jsem krvácela, tak mě naši odvezli na pohotovost tady u nich. Dělali ultr.přes břicho a nic nemohli najít :-(. Krvácela jsem, tak nechtěli dělat spodní, ani mě nevyšetřovali, prý by to udělalo ještě větší neplechu. Se slovy, že na kontrole u mé Dr. se rozhodne co a jak, mě poslali zase domů (měli plno). Takže teď nevím, na čem jsem. Pořád si říkám, že je na ult.přes břicho brzy a že logicky nemohli nic extra vidět, ale to je asi hloupost, co? Každopádně ke své Dr. se dostanu až toho 16.3. (ta doba!), dřív nemám jak a stejně tam ani dřív není (je na nějakém školení v zahraničí nebo co). Dnes už nekrvácím, břicho pobolívá fest (ale fakt to přisuzuji tomu kašli, jak se tím zatiná svalstvo), mám ho taky děsně nafouknut=, jak v 6. měsíci! Je mi fakt mizerně, do toho samozřejmě vyvolávají příbuzní a pořád, jak se máme a co děláme a co náš ufounek, kdy je další kontrola a zda roste bříško, atd. Já prostě už nemám sílu odpovídat na všechny ty stupidní a dokola se opakující dotazy :-(. Prostě nemám :-(. Říkat nikomu nic extra nechceme (Niki, jestli to čteš, neříkej nic tchýni, ať se nestresuje, čekají ji teď kontroly v Jičíně) - přání manžela, takže to v sobě dusím a trápím se. Myslíte si, že je ještě šance, když tam nebylo nic vidět???
Ahoj, holky, tak my jsme asi dotěhulili. Pořád jsem ještě nemocná (z kašle mám úplně bolavé celé břicho, neustále musím kašlat - nejde přestat, kolikrát se až dusím, snažím se to tlumit tím, že si dávám před obličej polštář a chrchlám si do něj jako do tlumiče. Spím odděleně od malého a manžela, abych je nenakazila, cpu se všema možnma homeopatikama, ale nic nezabírá. Neustále mám teploty. Předevčírem a včera jsem krvácela, tak mě naši odvezli na pohotovost tady u nich. Dělali ultr.přes břicho a nic nemohli najít :-(. Krvácela jsem, tak nechtěli dělat spodní, ani mě nevyšetřovali, prý by to udělalo ještě větší neplechu. Se slovy, že na kontrole u mé Dr. se rozhodne co a jak, mě poslali zase domů (měli plno). Takže teď nevím, na čem jsem. Pořád si říkám, že je na ult.přes břicho brzy a že logicky nemohli nic extra vidět, ale to je asi hloupost, co? Každopádně ke své Dr. se dostanu až toho 16.3. (ta doba!), dřív nemám jak a stejně tam ani dřív není (je na nějakém školení v zahraničí nebo co). Dnes už nekrvácím, břicho pobolívá fest (ale fakt to přisuzuji tomu kašli, jak se tím zatiná svalstvo), mám ho taky děsně nafouknut=, jak v 6. měsíci! Je mi fakt mizerně, do toho samozřejmě vyvolávají příbuzní a pořád, jak se máme a co děláme a co náš ufounek, kdy je další kontrola a zda roste bříško, atd. Já prostě už nemám sílu odpovídat na všechny ty stupidní a dokola se opakující dotazy :-(. Prostě nemám :-(. Říkat nikomu nic extra nechceme (Niki, jestli to čteš, neříkej nic tchýni, ať se nestresuje, čekají ji teď kontroly v Jičíně) - přání manžela, takže to v sobě dusím a trápím se. Myslíte si, že je ještě šance, když tam nebylo nic vidět???