Jejda, tak to se nedivím, že při tak náhlém zvýšení léků to s Tebou takhle zamávalo :-(. Ani se Ti při tom stresu nedivím, taky bych si to při tom všem ani neuvědomila, že to musí být postupné. Určitě si lehni a odpočívej, zkus se z toho vyspat. Snad si s tím tělo poradí a ta hladina léků se ustálí, i když to byl asi dost skok. No u mě to s těmi aurami je takové na střídačku. Po té migréně jsem měla auru déjavu hned ráno a pak ještě dvakrát během dvou dnů. Pak asi týden pauza a včera se mi ta aura vrátila znova, když jsem večer ukládala Tomáška do postýlky. Jak jsem se sehnula, tak se mi zase něco zjevilo před očima. Rychle jsem odešla z ložnice, ale u dveří jsem musela zůstat stát, dokud to neodeznělo. Jak jsem se ponořila do toho výjevu, tak mě začaly pálit tváře, před očima jsem měla chvíli bílou mlhu, ale naštěstí se mi nestihnul zvednout žaludek jako dřív, protože to teď bylo trošku slabší. Jak to odeznělo, tak jsem se vrátila do pokoje za manželem a řekla mu o tom. Když jsem začala mívat tyto aury před rokem před tím prvním velkým záchvatem, tak jsem o tom nikomu neříkala, protože jsem tenkrát o nějakých aurách neměla ani potuchy a přikládala jsem to jenom dlouhodobému nevyspání. Po tom prvním záchvatu, který jsem prodělala asi ráno před probuzením a manžel mě našel až když jsem se z toho probírala, mě záchranka odvezla na internu, protože si mysleli, že šlo o kolaps z vyčerpání a taky mi naměřili tachykardii. Tak si mě tenkrát proklepli na interně, vyšetřil mě i neurolog, který měl podezření na epi záchvat, protože jsem měla pokousaný jazyk a bolely mě svaly na nohách jako po nějakém náročném cvičení. Po tom prvním záchvatu to svedli na kolaps z vyčerpání a to bylo vše. Po novém roce na nějakou dobu ty aury přestaly, ale na jaře se mi to začalo zase vracet a zase se to stupňovalo, dokud jsem nedostala ten velký záchvat podruhé. A i pak jsem nevěděla, že by to mohly být epileptické aury. To až pak v nemocnici na neurologii mi to vysvětlili, doma jsem si pak něco o epilepsii přečetla a od té doby radši nepodceňuji ani ty slabší aury a vše si zaznamenávám do kalendáře záchvatů. 13. prosince pojedu na odběry krve na zjištění hladiny lamotriginu, ale už minule jsem ji měla trochu nižší, takže mi ho asi taky navýší. Na kontrolu k primářovi pojedu 3. ledna, tak uvidím, co mi na ty aury řekne. Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala, ale jen jsem chtěla trošku vysvětlit, jak to s těmi aurami déja-vu u mě bylo už od minulého roku. Tak snad to tentokrát taky není předzvěst nějakého většího záchvatu, vždyť už na to beru léky a EEG z října jsem měla v podstatě v mezích normy, až na mírně naznačené levostranné symptomy, kde se občas vyskytne nějaká theta vlna. Tak se opatruj, pa :a:
In reply to Ahoj Alco, ja sama nevim, co by miha
Jejda, tak to se nedivím, že při tak náhlém zvýšení léků to s Tebou takhle zamávalo :-(. Ani se Ti při tom stresu nedivím, taky bych si to při tom všem ani neuvědomila, že to musí být postupné.
Určitě si lehni a odpočívej, zkus se z toho vyspat. Snad si s tím tělo poradí a ta hladina léků se ustálí, i když to byl asi dost skok.
No u mě to s těmi aurami je takové na střídačku. Po té migréně jsem měla auru déjavu hned ráno a pak ještě dvakrát během dvou dnů. Pak asi týden pauza a včera se mi ta aura vrátila znova, když jsem večer ukládala Tomáška do postýlky. Jak jsem se sehnula, tak se mi zase něco zjevilo před očima. Rychle jsem odešla z ložnice, ale u dveří jsem musela zůstat stát, dokud to neodeznělo. Jak jsem se ponořila do toho výjevu, tak mě začaly pálit tváře, před očima jsem měla chvíli bílou mlhu, ale naštěstí se mi nestihnul zvednout žaludek jako dřív, protože to teď bylo trošku slabší. Jak to odeznělo, tak jsem se vrátila do pokoje za manželem a řekla mu o tom.
Když jsem začala mívat tyto aury před rokem před tím prvním velkým záchvatem, tak jsem o tom nikomu neříkala, protože jsem tenkrát o nějakých aurách neměla ani potuchy a přikládala jsem to jenom dlouhodobému nevyspání. Po tom prvním záchvatu, který jsem prodělala asi ráno před probuzením a manžel mě našel až když jsem se z toho probírala, mě záchranka odvezla na internu, protože si mysleli, že šlo o kolaps z vyčerpání a taky mi naměřili tachykardii. Tak si mě tenkrát proklepli na interně, vyšetřil mě i neurolog, který měl podezření na epi záchvat, protože jsem měla pokousaný jazyk a bolely mě svaly na nohách jako po nějakém náročném cvičení. Po tom prvním záchvatu to svedli na kolaps z vyčerpání a to bylo vše. Po novém roce na nějakou dobu ty aury přestaly, ale na jaře se mi to začalo zase vracet a zase se to stupňovalo, dokud jsem nedostala ten velký záchvat podruhé. A i pak jsem nevěděla, že by to mohly být epileptické aury. To až pak v nemocnici na neurologii mi to vysvětlili, doma jsem si pak něco o epilepsii přečetla a od té doby radši nepodceňuji ani ty slabší aury a vše si zaznamenávám do kalendáře záchvatů.
13. prosince pojedu na odběry krve na zjištění hladiny lamotriginu, ale už minule jsem ji měla trochu nižší, takže mi ho asi taky navýší. Na kontrolu k primářovi pojedu 3. ledna, tak uvidím, co mi na ty aury řekne.
Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala, ale jen jsem chtěla trošku vysvětlit, jak to s těmi aurami déja-vu u mě bylo už od minulého roku. Tak snad to tentokrát taky není předzvěst nějakého většího záchvatu, vždyť už na to beru léky a EEG z října jsem měla v podstatě v mezích normy, až na mírně naznačené levostranné symptomy, kde se občas vyskytne nějaká theta vlna.
Tak se opatruj, pa :a: