Celý život jsem četla články, knížky o kojení, jak je prospěšné a říkala si, jak budu dlouho kojit svoje děti. Pustili mě a malou z porodnice jako plně kojené miminko, bohužel ztrácela na váze, protože si nedokázala vytáhnout dost mlíčka. Zároveň od přiložení k přiložení sála kratší a kratší dobu, nakonec se nechtěla přisávat vůbec. Rezignovala jsem, koupila odsávačku a po každém pokusu o přiložení jsem ji dokrmovala stříkačkou. Měla jsem z toho výčitky, splíny, dokonce jsem se styděla a o mléko jsem po dvou týdnech přišla. Nechtělo se mi to ale vzdát a zkusila jsem ještě prsa podráždit odsávačkou a nakonec se laktace ještě rozjela, ale mléka není dostatek (jsme tak na 80% denní potřeby) a hlavně odsávám a dokrmuju z láhve. Jsou nám skoro tři měsíce a myslím, že už to dlouho nevydržím. Jen odsáváním trávím skoro 6 hodin denně, nemůžeme s malou na delší procházku, pořád něco sterilizuju... Snažím se to brát tak, že člověk nemůže mít všechno, kojení nás zlobí, ale měla jsem krásné těhotenství, bezproblémový porod a mám zdravou holčičku :-) Jen malá poznámka: Jak s jednou po rodině a známých rozkřiklo, že máme potíže s kojením, volalo mi hodně dobrých duší, aby mě podpořily a svěřily se se svými příběhy o kojení. Byla jsem překvapená, kolik blízkých mělo potíže, nekojilo, kojilo krátce apod. Prostě každá správná ženská chce kojit své dítě a když to nejde, tak to nejde. Odsouzení si nikdo nezaslouží.
Celý život jsem četla články, knížky o kojení, jak je prospěšné a říkala si, jak budu dlouho kojit svoje děti. Pustili mě a malou z porodnice jako plně kojené miminko, bohužel ztrácela na váze, protože si nedokázala vytáhnout dost mlíčka. Zároveň od přiložení k přiložení sála kratší a kratší dobu, nakonec se nechtěla přisávat vůbec. Rezignovala jsem, koupila odsávačku a po každém pokusu o přiložení jsem ji dokrmovala stříkačkou. Měla jsem z toho výčitky, splíny, dokonce jsem se styděla a o mléko jsem po dvou týdnech přišla. Nechtělo se mi to ale vzdát a zkusila jsem ještě prsa podráždit odsávačkou a nakonec se laktace ještě rozjela, ale mléka není dostatek (jsme tak na 80% denní potřeby) a hlavně odsávám a dokrmuju z láhve. Jsou nám skoro tři měsíce a myslím, že už to dlouho nevydržím. Jen odsáváním trávím skoro 6 hodin denně, nemůžeme s malou na delší procházku, pořád něco sterilizuju... Snažím se to brát tak, že člověk nemůže mít všechno, kojení nás zlobí, ale měla jsem krásné těhotenství, bezproblémový porod a mám zdravou holčičku :-)
Jen malá poznámka: Jak s jednou po rodině a známých rozkřiklo, že máme potíže s kojením, volalo mi hodně dobrých duší, aby mě podpořily a svěřily se se svými příběhy o kojení. Byla jsem překvapená, kolik blízkých mělo potíže, nekojilo, kojilo krátce apod. Prostě každá správná ženská chce kojit své dítě a když to nejde, tak to nejde. Odsouzení si nikdo nezaslouží.