jsem ráda,že nejsem jediná,kdo má doma zatím místo dítěte pejska. My máme téměř tříletou fenečku jorkšírka Sofinku a pořád ji máme jako děcko. Je to prostě taková naše princezna. Je docela hodne temperamentní a tvrdohlavá,všechno si vynucuje štěkáním a pokňukáváním (prostě ji manžel hrozně rozmazlil 8) ),takže se děsím toho,až si v říjnu přineseme domů z porodnice mimčo... Jak už jsem stihla rozpoznat, Sofie nemá děti vůbec ráda,vrčí po nich-nevím proč,nemyslím,že by jí někdy nějaké dítě ublížilo,nemá ráda ani štěňátka... :( Takže až bude doma prcek,asi to bude boj,nebude chápat,že všechna pozornost je teď najednou upřená na někoho jiného než je ona sama!Už jsem se byla radit i u veterináře,co s tím-fakt mě to trápí.Poradil mi,že musíme dát rázně najevo,kdo je doma pánem a že pes je pořád jenom pes.Tak uvidíme.....Moje kamarádka měla také jorkšírka,kterého musela nakonec dát pryč,protože napadal jejich miminko.Přece si nenechá sežrat dítě od psa,že.... :? Jinak k tomu porodu-není se čemu divit,že má člověk strach,je to pro nás všechno nové,člověk čte pořád o nějakých různých komplikacích ať už u přirozeného či porodu císařem(mě čeká plánovaný SC ze zdrav.důvodů,taky z toho nejsem moc nadšená....) Takže hlavu vzhůru a žádné pesimistické myšlenky, my jsme silné holky a zvládneme to.... ;) :dance:
In reply to Ahoj holky moje by Kaťulda
jsem ráda,že nejsem jediná,kdo má doma zatím místo dítěte pejska. My máme téměř tříletou fenečku jorkšírka Sofinku a pořád ji máme jako děcko. Je to prostě taková naše princezna. Je docela hodne temperamentní a tvrdohlavá,všechno si vynucuje štěkáním a pokňukáváním (prostě ji manžel hrozně rozmazlil 8) ),takže se děsím toho,až si v říjnu přineseme domů z porodnice mimčo... Jak už jsem stihla rozpoznat, Sofie nemá děti vůbec ráda,vrčí po nich-nevím proč,nemyslím,že by jí někdy nějaké dítě ublížilo,nemá ráda ani štěňátka... :( Takže až bude doma prcek,asi to bude boj,nebude chápat,že všechna pozornost je teď najednou upřená na někoho jiného než je ona sama!Už jsem se byla radit i u veterináře,co s tím-fakt mě to trápí.Poradil mi,že musíme dát rázně najevo,kdo je doma pánem a že pes je pořád jenom pes.Tak uvidíme.....Moje kamarádka měla také jorkšírka,kterého musela nakonec dát pryč,protože napadal jejich miminko.Přece si nenechá sežrat dítě od psa,že.... :?
Jinak k tomu porodu-není se čemu divit,že má člověk strach,je to pro nás všechno nové,člověk čte pořád o nějakých různých komplikacích ať už u přirozeného či porodu císařem(mě čeká plánovaný SC ze zdrav.důvodů,taky z toho nejsem moc nadšená....)
Takže hlavu vzhůru a žádné pesimistické myšlenky, my jsme silné holky a zvládneme to.... ;) :dance: