Trápení s dudlíkem a spaním

Ahoj ženy...náš Jakoubek bude mít v březnu 3 roky a od narození měl dudlíka, na každé spaní. Teď jsem tomu chtěla udělat přítž a využili jsme čerta, kterému dudlíka osobně a dobrovolně odevzdal. To bylo před týdnem. Ani ho nevyžaduje, vždycky zopakuje že dudu má kek (čert) a podle mě to i chápe že mu ho sám dal. Říkala jsem si, že uspávání teď bude horší nějakou dobu, než si zvykne že je bez dudu. Předtim usínal během půl hodiny, teď se uspávání protáhlo na hodinu a půl. Kdyby ležel, tak dobrý, ale nemůže se uklidnit, nechce ležet, prostě dělá blbosti než uplně odpadne a já už na to nemám nervy. Musim ho držet v posteli pomalu násilím, aby nevylezl. Navíc je teď nemocnej a má teplotu a stejně lítá jak šílenej, tak jsem to nevydržela a dneska mu dala dudlíka zpátky a hned lehnul a během deseti minut usnul. Štve mě to, protože jsem myslela že to nějak překleneme, tím spíš že Kuba nedělal žádné scény a nedožadoval se ho, ale za ten týden jsem z toho uspávání totálně na nervy. K tomu se váže druhá věc, uspávám tak, že si lehneme do naší velký postele a když usne, tak ho přendám do postýlky, má ještě takovou tu ohrádku. Jenže během noci se vždy vzbudí, takže ho musim okamžitě vyndat a spí s náma v posteli. Nedávno z postýlky dokonce vypadnul, už je tak velkej, že přehodil nohu přes okraj a musel přepadnout, jen zázrakem se mu nic nestalo, je to skoro metr vysoko. Takže chceme co nejdříve pořídit normální postel a chci utnout to spaní s náma, ale neumim si představit, že bude ležet sám ve svojí posteli, ze který může kdykoliv vylézt. Máme malej byt, takže v ložnici spíme všichni. Holky, napište jak to máte vy s uspáváním, díky za podporu.