Přidat komentář

:s: Tak já vyšilovala přesně jako ty. Navíc první miminko, který jsem v životě drželo, bylo až to moje. Mně se teda narodil trošku cvalíček, tak zase až tak moc křehoučkej nebyl. Měla jsem po porodu nějaký komplikace, tak jsem si ho první dva dny jen tak párkrát pochovala v zavince, když mi ho donesly sestry. No a třetí den mi ho dovezly už napořád, řekly přebalte si ho a zmizely. Kdyby mi neporadila holčina na pokoji, tak nevím nevím :///:. Hned po přebalení dorazila fyzioterapeutka, co každou mámu učila správně chovat a různé polohy nošení miminka, třeba na tygříka při prdících a tak. No a chtěla, abych ho vysvlíkla do naha, že tak je to nejlepší. Teda řeknu ti, nahatý malinký miminko, poprvé jsem ho tak držela a to jsem ještě musela měnit ty polohy...jednu ruku sem, druhou tam, teď si tou jednou přehmátněte a přetočte ho...já byla zpocená až na prdely a pořád jsem opakovala, vždyť mu ublížím, to nemůžu! :s: :s: Tohle jsou dopředu opravdu zbytečný obavy, sama uvidíš, že na tom nic není a budeš to rychle dělat úplně přirozeně. Je to tvé mimi, tak nějak to prostě budeš cítit, co jak a kdy dělat!