Včerejší strach

Ahoj fazolko, včera jsem se o tebe moc bála. Patřím mezi hysterické maminy, které jakékoliv bodnutí a píchnutí, či jen náznak, musí vyšťourat na googlu a řádně zkonzultovat. Já sama o sobě jsem dost velký plašan a myslím si, že i když jsi ještě v bříšku, mám už za tebe plnou zodpovědnost. :€O: .Ta zodpovědnost za dítě mi příjde téměř automatická a ten strach k ní prostě patří. I když popravdě, u maminky v bříšku jsi přeci jen víc v bezpečí, než budeš, až se podíváš na svět. Když jdu okolo pěkného obchodu, neubráním se tomu, abych do něj nevlezla a nepodívala se, co tam mají na tebe pěkného. Očmuchávám každé mlíčko, sprcháček, olejíček a jiné miminkovské mazání. Prohlížím si dudlíčky a každý příbalový leták si přečtu. Jsem prostě zvědavá. Jako pro tebe bude nové být na světě, tak pro mě bude nové vše okolo tebe. Nejsem si jista, jestli rozumím všem věcem na trhu a doufám, že mi s tím tvoje babička ráda pomůže. Táta si každý večer sedne do obýváku na gauč, čmajzne mi těhotenskou průkazku a porovnává si tvoje fotečky z ultrazvuku. A pak má, přes ty ramena, problém projít koupelnou :///: . Ze začátku úplně nechápal a netoleroval moje nevolnosti, chutě a nechutě. Nerozuměl tomu, proč mě bolí bříško, když ty jsi ještě tak malinké miminečko. Ale vraťme se k tomu včerejšku. Včera mi opravdu nebylo dobře, bříško bolelo a měla jsem i křeče a proto jsem jela k paní doktorce. Byla moc hodná, nejspíš tušila, že se chci jen utěšit tím, až tě uvidím na obrazovce a proto mě vzala na ultrazvuk. Když si tě našla, začala se opravdu ze srdce smát a řekla mi, že se nediví mým bolestem břicha, když ty tam tančíš zumbu :dance: . Ukázala mi, co je u tebe nového, mrkla na srdíčko a udělala fotečku. Včera jsi měřilo už tři centimetry a asi ti je u mě opravdu dobře. Tak budeme spolu bojovat dál. :kiss: