Tak podle toho, co píšeš, tak přítel by se pro svoje pejsky opravdu rozkrájel ;) I když teda, že Tě vyhodil z křesla, aby si tam mohl lehnout pes, to už je teda trochu moc, bych řekla :00: ale je prostě asi maximalista :)
Já mám křížence německého ovčáka, je to teda holka - a je fantastická. Hrozně hodná dušička moje, naprostý kliďas. Je skoro celá černá, trošku drobnějšího vzrůstu a uši má dolů, jinak teda vypadá jako něm. ovčák, neznalec by si nevšiml, že je to kříženec. Myslím, že je to pes mýho života - prostě číslo jedna, protože má úplně úžasnou povahu. Nechodíme vůbec s vodítkem, poslouchá - sice ji volám k noze, když vidím lidi, aby se nebáli, ale tady doma už nás znají, tak ví, že je dobrák od kosti. Já ji prostě miluju. Jen jeden obrovský problém mám - nemůžu ji mít u sebe doma. Když jsme se s přítelem před pěti lety jen navštěvovali na víkend, bylo všechno OK. Pak jsme se sestěhovali a přítel, atopik a alergik na psí srst, po pár měsících nespal, škrábal se, hrcal, smrkal, doktorka mu řekla, že jestli se to nezlepší, půjde do nemocnice. Rozhodla jsem se, že moje milá musí ven - nakonec to ale (a určitě je to tak lepší vzhledem k tomu, že celý život je pes žijící doma) dopadlo tak, že zůstala u mých rodičů. Nejhorší rozhodnutí mýho života a dodneška jsem se s tím nesmířila... To byl podzim r. 2006. Pak jsem za ní dojížděla téměř každé odpoledne (pokud práce dovolila) a chodily jsme spolu na procházky - bydleli jsme 13km od našich. A od ledna 2010 bydlíme ve městě, odkud pocházím, takže i když je moje úžasná čubinka u našich, můžu ji navštívit kdykoli a každý den se vidíme... Stejně mi ale nikdy nepřestane chybět a vadit, že ji nemůžu mít tady, u mě.
Nějak jsem se rozepsala... Každopádně vás obdivuju, protože tolik psů musí být náročný nejen na čas, ale třeba i finančně. Ale stoprocentně vám to oplácí svojí láskou :h:

Jo jo, ten šedivý hladký a (v poměru k ostatním) menší je výmarák (Áronek).:) Teda pokud nemyslíš toho, co je na fotce tady (na MT), protože ten je kříženeček.:) Se ani nedivím, že ten pejsek chybí, já bych nemohla být úplně bez psa, vlastně když se tak podívám zpátky, tak jsem vždycky měla doma nějakého toho chlupáče. A afgánští chrti jsou překrásní, také jsem jednoho chtěla, ale nakonec jsem si pořídila Stubbynku a nelituji..:) Děkujeme mockrát. :) :a:

Děkujeme.:)