mm_mm

28.04.2012

Ahoj,
chtěla jsem se zeptat těch, kdo byly na screeningu na konci prvního trimestru, jakou měly hodnotu obličejového úhlu. Četla jsem, že hodnota na konci 13. tt má být kolem 74 stupňů, mně naměřili 89. Screening mám celkově negativní a doktor mě na nic neupozorňoval, na tohle jsem narazila náhodou. Na netu je k tomu minimum informací, tak to zkouším touhle cestou...
Děkuju za případné odpovědi. :a:

Kliknutím vložíte smajlíky:
18.04.2012

Ahoj,
zajímala by mě jedna věc, tak zkusím, jestli mi někdo odpoví.

Triply vycházejí často falešně pozitivně, to víme všichni. To procento je tam veliký.
Někde jsem četla, že ten screening v prvním trimestru má 3% falešný pozitivity. To mi přijde docela dobrý....Ale popravdě nějak se mi tomu nechce věřit. Četla jsem příspěvky několika ženských, kterým ten screening vyšel pozitivně a potom se ukázalo, že je vše v pořádku.
Já si tak naivně říkám, že se v pondělí dozvím výsledky a všechno bude buďto dobrý nebo špatný, ale tahle falešná pozitivita mě malinko děsí...
Někdo nějaká zkušenost?
Jinak mě vyšly kdysi triply pozitivně a falešný to teda nebylo..

Kliknutím vložíte smajlíky:

In reply to by mm_mm

No bylo to asi nejhorší období v mým životě, strašně jsem se bála, ty se ale zbytečně neboj dopředu, uvidíš že všechno dopadne dobře...u prvního dítětě mi tyto testy vyšly 1:18000 a nijak jsem to neřešila a víš co je nejhorší, že mi na genetice řekli, že měli i případ, kdy při takto vysoké pravděpodobnosti to miminko třeba down.syndrom mělo, tak pak nechápu proč se vlastně ty testy dělají...nebylo by lepší, kdyby se rovnou chodilo na odběr plodovky??

In reply to by mari25

Mně tenkrát vyšly triply pozitivně 1:4 a genetička mě uklidňovala, že měli jeden případ, kdy jim to vyšlo 1:2 a nakonec to bylo dobrý. Nikdo tomu nechtěl věřit, tak tu paní pořád ještě honili po nějakých vyšetřeních a měřeních a nakonec to opravdu měla dobrý. No, já ne.
Já jsem tyhle prvotrimestrální testy fakt vnímala jako něco pokrokovýho a ne jako pitomý a zastaralý triply, prostě jako něco, co mi řekne - můžeš bejt v klidu. Čím víc informací mám, tím míň si to myslím. Chtěla jsem po tom screeningu konečně vypustit do světa zprávu, že jsem těhotná a nebát se, že to za 2 týdny budu brát zpátky, ale takhle...
No, vím, že nemá cenu řešit, co bude, když zatím vůbec nevím...Jsem od přírody strašnej pesimista a po zkušenostech, co mám, se to jen a jen horší.
No, každopádně děkuju za informaci, aspoň to budu všechno brát trošku s rezervou.

09.04.2012

Po několikatýdenním ležení (kvůli nevolnostem) to na mě prostě dneska nějak víc dolehlo...
Ohřála jsem si guláš a musela jsem si chvíli lehnout, vyžehlila tři věci a musela si lehnout, umyla jsem si hlavu a musela si lehnout, uklidila knížky a papíry v ložnici a opět jsem si musela lehnout....A najednou jsem začala bulet jak blázen, že zkrátka z tohohle zcvokatím...
No, nehci to dávat jako návod :-) , ale poté co se ulevilo psychice (po tom pláči) je mi i malilinko líp tělesně. To je divný, nepřijde vám?
Vím, že řeším ptákoviny, jen mě napadlo, že se o tenhle "úkaz" podělím... :a:

Kliknutím vložíte smajlíky:

Díky za názory. Já mám s nabouranou psychikou taky svoje zkušenosti. Několik let jsem se léčila s vysokým tepem a bylo to psychický...
Jinak ale po brekotu u mě vždycky následovala tak maximálně bolest hlavy, nikdy nic pozitivního, proto mě to teď docela překvapilo.
Mějte se moc fajn. :a:

irena1111

Divný to určitě není, psychika ovlivňuje podstatnou čás člověka co se zdraví týká. Moje mamka díky psychickému kolapsu téměř nemohla chodit protože se jí tím stresem dost zhoršila artroza v kolenou. Já sama se s psychikou léčím řadu let, sice nic hrozného ale mnohokrát jsme na tohle téma mluvili s psychologem a on mi to taky říkal

Podle me to nejsou ptakoviny,ja jsem o tom presvedcena..Podle me 95% nemoci je zpusobeno psychikou...Doporucuju knizku Uzdrav sve telo od Louise Hay...

06.04.2012

Tak mám za sebou další kontrolu a vypadá to, že se blýská na lepší časy. Dnes mi nikdo neříkal, že se mu to všechno nějak nezdá a že to nevypadá úplně dobře atd. Naopak.
Vyroslti jsme tak, jak jsme měli, takže jsme 10+4. Vzali mi krev na ten prvotrimestrální screening a příští týden se musím objednat na tu ultrazvukovou část. Navíc mi doktor vypsal žádanku, abych si zašla na genetiku na vyšetření srdce plodu, abychom měli jasno o všech případných problémech co nejdřív. Takže do měsíce budu vědět, co a jak. Po všech těch neúspěších chci podstoupit všechny možný i nemožný vyšetření, abych se zase nezačala těšit zbytečně.
No, doktorovi se akorát nelíbily moje nevolnosti. A já měla za to, že zvracet je normální... :s: Hm, tak prý ne...
Mějte se všechny co nejlíp to půjde!

Kliknutím vložíte smajlíky:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Holky, držte se ;) taky si na to pamatuju, jenom myšlenka, že jsem si měla jít pro něco do ledničky mi dělala zle :O Asi, když se pár těch čípků vezme, tak nevadí, zřejmě lepší než být dehydratovaná a bez potřebných látek pro mimíska. Držím pěsti :€s€:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Já mu řekla, že několikrát denně zvracím, ale vůbec jsem to neříkala proto, že jsem chtěla pomoct, ale proto, že se ptal. A on vytřeštil oči, předepsal mi nějaký čípky, ptal se, jestli nechci neschopenku, do záznamů napsal, že zvracím...Já teda nevím, ale měla jsem za to, že zvracení k těhotenství prostě patří. Navíc nehubnu a hlídám si, abych měla dost tekutin, takže dělám, co můžu. Trošku mě vyděsil, příště už asi tak upřímná nebudu... :a: No, tvoje doktorka má taky zajímavej názor, já už jsem na ultrazvuku párkrát byla a nikdy mi po něm líp nebylo...
Tak se měj moc fajn a děkuju za podporu.

04.04.2012

Ahoj, ráda bych znala váš názor. Jsem na začátku 11.tt a od samýho počátku těhotenství je mi zle. Nepomáhá nic, a když jo, tak jen malinko a na chvilku. Zvracím každý den - poměrně častokrát, ráno začnu, pozdě v noci končím, jsem dost unavená a prakticky bez nálady. Chápu, že je to normální a že si nemám důvod stěžovat, protože se to týká spousty ženských. Zajímá mě ale jedna věc - pokud je vám někomu takhle zle, co zvládáte doma dělat? Já chodím do práce (fyzicky nenáročný, minimum pohybu, když chci, můžu sedět atd.), tam to horko těžko přežiju, přetrpím a doplazím se domů. Jinak jsem ale úplně nepoužitelná. Několik týdnů mi doma leží nevyžehlený prádlo, nádobí myje manžel a ostatní nutný věci doma dělá taky. Já po příchodu z práce ležím nebo zvracím. Před chvílí jsme si napsali seznam na nákup, ale těsně před odchodem to na mě zase přišlo a já to prostě nedám, tak jel sám. Připadám si úplně k ničemu. Potřebovala bych vědět, jak to zvládají ostatní. Jsem citlivka, která by se měla zvednout z postele a snažit se to rozchodit? Mám se tady v tom přesta utápět a dokopat se alespoň k nějaký smysluplný aktivitě? Nebo to máte někdo podobně? Vždyť vy, co máte doma druhý dítě, to taky musíte zvládat....ach jo, je mi z toho všeho nějak prapodivně a připadám si jak lazar. Děkuju předem za každý názor. :(

Kliknutím vložíte smajlíky:

Buď v klidu, já sice nezvracela, ale bylo mi tak zle, že jsem nemohla fakt vůbec nic a byla také nepoužitelná. buď ráda, že máš takového manžela, který ti pomáhá, u nás to v tu dobu vypadalo jak v chlívě, protože manžel sice pomůže,a le spoustu věcí považuje za zbytečné a to je na nervy, protože já miluju čisto a to i teď na konci těhu nestíhám, jelikož už to nejde s takovým nasazením jako dříve a s 3.letým dítkem udržet pořádek je nemožné, i když musím říct, že mi teď dost začal s úklidem pomáhat ;)

In reply to by krtecek9

Jsem ráda, že v tom nejsem sama. Dnes jsem celý den doma a vlastně každou chvíli usnu...Manžel uvařil (díky bohu) a přinesl z krámu nějakej koláč - buchtu, co se dá jen na 3 minuty do mikrovlnky, tak to mám i se zákuskem :///: Užij si zbytek těhotenství, už se těším, až budu taky na konci... :a:

23.03.2012

Před chvílí jsem se vrátila z kontroly. Stav: 8+3. Po dvou předchozích kontrolách, který vypadaly, že z těhotenství nic nebude (špatná velikost, špinění atd.) první pozitivní zpráva. No, ale mám čerstvě za sebou virózu (minulý týden), takže se stejně bojím jakkoliv radovat....
Je tu někdo, kdo má permanentně pocit, že všechno špatně dopadne, bojí se každý návštěvy doktora a má pořád černý myšlenky?

Kliknutím vložíte smajlíky:

měla jsem to tak celý minulý těhotenství (byla jsem potřetí těhotná po dvou spontálních potratech), do poslední chvíle jsem čekala, kdy zas přijde ta špatná zpráva, no a za čtrnáct dnů už bude ten lumpík slavit druhé narozeniny ;)

17.03.2012

Zdravím všechny, před čtyřmi roky jsme přišli v 19.tt o miminko, mělo VVV a bylo nutné se s ním rozloučit. V průběhu dalších let se k nám štěstí obracelo zády, mám za sebou jeden zamlklý potrat (8.tt) a několikrát jsem zažila pozitivní test, který ale přestal být pozitivní po pár dnech - protože dorazila MS. Teď jsem v takové trochu nejisté situaci. Jsem na úplném počátku těhotenství a prognóza nic moc - i přes léky a odpočívání špiním, takže počítám s tím, že to zase dopadne špatně. Člověk ale těma zkušenostma trochu zocelí, takže už to neberu tak strašně jako poprvé, tehdy jsem myslela, že skončím na psychiatrii, dnes už vím, že všechno vždycky přebolí. Držím palce všem těhotným i netěhotným!

Kliknutím vložíte smajlíky:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky