ubližuje bráškovi
Ahoj holky,
mám 2 synky-jednomu je 34měsíců druhýmu 6 měsíců.Co se Tadeášek narodil tak ho Damianek přijal v pohodě až jsem se divila jak hladce to šlo.Snažím se jim věnovat stejně,někdy možná i víc Damiankovi kterej je starší.Ale poslední dny začal Damianek Tadíkovi ubližovat.Chápu že je ještě malej a chce si s ním hrát a občas to neodhadne co je ještě v poho a co už může ublížit.Ale už jsem ho přistihla jak ho mlátí do bříška,kope do lehátka když se v něm houpe a včera ho kousl do nožičky že tam má otisk ještě teď :( Nevím jestli je možný že začal žárlit až teď,nebo je to jen nějaký období..Napadlo mě jestli to třeba nemůže být tím že jsem poslední týdny a dny dost ve stresu tak jestli se takle blbě nepokouší mě zaměstnat.Damianek je dost takovej živej a potřebuje hodně pozornosti,takže dost často musím okřikovat a trestat,tak i další možnost mě napadla jestli nemá blbej pocit že okřikuju a dávám na zadek jenom jemu a bráškovi ne.Když se s ním mazlí a Tadík ho plácne ručičkou jak mu ještě lítaj jak chtěj nebo ho zatahá za vlásky tak na něj křičí a plácne ho přes ručičku.Furt mu vysvětluju že je to miminko a ještě nemá rozum a není tak šikovnej jako Damianek,ale stejně ho to nervuje :) Máte vidět jak se čílí když přistihne brášku jak si cucá ponožku nebo rukáv :s: Jak se tváří důležitě a ječí na něj "póku ne,báko" a vnucuje mu hračku :s: Máte s tím některá zkušenost? A nějaký nápad co s tím? Nebo je to normálka a časem se to srovná? Jsem dost vynervená že od nás chce manžel odejít a do toho ještě abych furt hlídala aby Damianek netrápil brášku,pak člověk nemůže pomalu ani v klidu na wc :00:
Vaše fotografie
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
taky si kolikrát nevim rady, ale jediný, co vim, že tresty nic nevyřešej a kazej nám důstojnost. jediný, co plácanec přes zaek udělá, že velkej si uleví a malej přestane, na chvíli... já někdy dávám holku do ohrádky, že je zvířátko, jindy volám jako do blázince, to taky moc nepomáhá, ale nejlepší je vyřikat si vě¨ci z očí do očí, přiznat svoji chybu a vzájemě si říct promiň a pak my si říkáme, že už se nebudeme zlobit..no je to furt dokola s těma dětma, protože oni to zkoušej a zkoušej.
In reply to taky si kolikrát nevim rady, by paní Kateřina Behege
Je to dokola to samý,si někdy říkám že věty "neskákej po tom gauči,nech toho psa,necházej s tím,zavři tu ledni" atd.bych si mohla nahrát na kazetu a pouštět to celej den abych si furt neplácala játra :s: :s: :s:
ale tuhle v čekárně u dr.mě malej zlobil a když jsem ho sprdla že se má chovat slušně tak se chtěl začít vzteka,tak jsem mu řekla ať brečí a třeba se svíjí po zemi a on se naštval že nebude brečet a dělat scény a byl najednou hodnej,takže občas stačí říct opak toho co po něm člověk chce :s: a zbytek lidí v čekárně to dost pobavilo :s:
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Nošení imaginárních předmětů znám taky :s: Musíme si to užívat v pubertě to bude horší :s:
Ahoj naši kluci jsou to samý.Martínek má 2,5 roku a Ondrášek má 9. měsíců.Myslím, že je to žárlivost.U nás dostane na zadek i Ondra když něco Martínkovi dělá.
Dítě samozřejmě stres cítí.Nápad bohužel nemám protože kdyby ano , tak to dělám doma :)
Držte se a ať se to u vás doma uklidní, ve všem.