Zmatená...
Ahoj holky...Dnes jsem zjistila, že jsem těhotná. Pro většinu z vás je tato zpráva radostná, bohužel pro mě nikoliv. Nyní mě zachvátil šílený strach z těhotenství, porodu, kojení a toho všeho. Mám teprve roční holčičku, těhotenství jsem neměla ukázkové, byly tam různé problémy, z porodu mám hrůzu (ten první trval dva dny), vyrovnávala jsem se se zdravotními problémy dcery, které stále nejsou úplně vyřešeny. Se sourozencem pro malou jsme počítali až tak za 7 let...Nedovedu si představit, jak mám zvládat starost o dvě tak malé děti (manžel pracuje v zahraničí) :r: :( Ještě pracuji z domova i na mateřské, což by asi nešlo...Staráte se někdo o dvě takto malé děti? Opravdu nevím, co mám dělat, mám hroznou depku..Bude to asi znít sobecky, ale já si jen představím, že bych měla tím vším projít znova a dělá se mi špatně od žaludku.. :n: Vůbec nevím, co mám dělat. Děkuji všem, co jste to dočetli, potřebovala jsem se vypovídat :k:
neboj jednou budeš ráda že si je měla tak blýzko od sebe , z¨moje kamarádka má tři holky a všechny rok po sobě, druhá 3 kluky a při tom posledním otěhotněla hned po šestinedělí.Zvládají to- musí...Nezoufej bude dobře.
ahoj, já znovu otěhotněla, když bylo klukovi 13m...bylo to plánované, ale přecejenom jsem nečekala, že to bude hned a a měla jsem hodně smíšené pocity (první těhu rizikové, blbý porod...)
no strach z toho, jak to budu dělat, jak se bude těhotenství vyvíjet a jak proboha zase porodim mě prováděl celou dobu...
teď je synkovi 3,5r, dcerce 21m a je to dobrý. Někdy je to větší psycho, někdy menší, vracím se pomalu do práce, takže jde zkombinovat i tohle (i když je to tedy někdy našponovaný, musim shánět hlídání, ale dá se to). co je prima, že si spolu pohrajou, čím jsou starší tím jsou větší parťáci.
má to svoje plusy i mínusy, ale zvládnout se to dá. když jsem zjistila,že jsem zase těhu, tak mi běžely scénáře, jak se půl roku nedostanem za hranice naší ulice, že několik let nevyjdu z domu bez doprovodu minimálně jednoho dítěte, že si o práci budu moct nechat jenom zdát....ale není to tak ;)
Tak nejdříve moc gratuluji :s:
Já šla z wc. s pozit těhu testem, když bylo synkovi necelých 10m.Ježiš, jak já brečela :r: , že to nedám.
Muž byl moc rád-Chvíli mi trvalo, než jsem si to srovnala v hlavě a vše si urovnala.
Teď jsou klukům 2roky a 3,5 roku a hrají si v obýváku na poštu.já na ně čučím a relaxuju.
Těš se :a:
In reply to Tak nejdříve moc gratuluji by Martivra
Moc děkuji :k: Sourozenci tak blízko u sebe mají výhodu hlavně později, vyhrají si, rozumí si a člověk si to "odbyde" na jedněch plenách...ale z těch začátků mám hrůzu...nikdy by mě nenapadlo, že budu toto řešit :? :s:
Holky hrozně moc vám z celého srdce děkuju! :h: :h: :h: Uklidnily jste mě alespoň trošku a snažím se na to dívat z té lepší stránky...stydím se za to, v prvotním šoku jsem uvažovala nad přerušením :( Manžel s tím zásadně nesouhlasí, místo toho má radost...já se bojím, stále cítím určitou nechut a strach, snad to překonám... :k:
In reply to Holky hrozně moc vám z celého by Rosalie
Nestyď se, jsi jen člověk, já byla taky překvapená, když jsem zjistila 2 čárky na testu, ale u nás se to posunulo jen asi o půl roku než jsme plánovali, tak jsem to zvládla bez větších problémů :-) Kdybych byla těhotná o 6 let dříve než jsem chtěla, byla bych na tom s reakcí stejně :-)
In reply to Holky hrozně moc vám z celého by Rosalie
Já sem na tom byla taky tak.Taky sem chtěla těhu ukončit,manžel byl proti.Ještěže tak :)
Ahojky,já jsem zjistila že jsem těhotná když malému bylo 5,5 měsíce.Teď jsem ve 21 týdnu,až se malá narodí budou od sebe 13 měsíců.Ze začátku jsem malou nechtěla(teď bych si nafackovala)at už to bylo tím že prostě nemáme moc peněz(jenže v tomhle státě nebudou nikdy)a pak taky ten malý věkový rozestup.Bojím se,ale vím že díky manželovi to zvládnu :)
In reply to Ahojky,já jsem zjistila že by smillingangell
Gratuluji,
také se nám stalo, nechtěně ... a máme dvě holčičky od sebe o 14 měsíců,
ze začátku to bylo krapánek náročné, ale nyní, holčičkám je dnes 24 měsíců a 10 měsíců a už jsme sehraní, neměnila bych.
Přeji spokojené těhulkování :a:
In reply to Gratuluji, také se nám stalo, by monimako
Děkuji moc :)
In reply to Ahojky,já jsem zjistila že by smillingangell
Děkuji a přeji at vše dobře dopadne :k:
Ahojky no ja jsem měla druhé ditě když malé byli 2 roky manžel byl v tu dobu ještě u vojska jezdil na mise do Bosny tak jsem byla doma 7 měsícu sama když se narodil bylo to naročne ale zvladla jsem to a ještě si udělala při tom řidičak ale měla jsem po ruce maminku ta mi hodně pomohla
In reply to Ahojky no ja jsem měla druhé by Verunka33
Moc děkuji za komentář :k:
Ahoj Rosalie,
nejdříve se objednej k Dr a pak si promluv s manželem. Známá má od sebe děti rok a kousek a po prvním porodu prohlašovala, že už nikdy více. Teď je spokojená, holky si spolu hrají a nevyměnila by je za nic na světě. První porod byl dlouhý,komplikovaný( byla jsem tam) a druhý přišlo na svět ještě před prvním termínem. Pokud by ses rozhodla si mimi ponechat, tak druhé těhu může být úplný opak toho druhého,ale tohle rozhodnutí je na tobě a manželovi :-)
In reply to Ahoj Rosalie, nejdříve se by mishka25
Děkuji :k:
V první řadě, se pořádně nadechni a vydechni. Než budeš cokoliv řešit, zajdi si za Dr., ať máš jistotu. Pak vše prober s manželem. Zvažte všechny možnosti, všechna pro i proti. Hlavně se nestresuj a nešil předčasně, ještě může být vše jinak! Přeji hodně štěstí a čistou hlavu při případném rozhodování. Jo, jinak moe kámoška má děti od sebe 11 měsíců a zvládá to na výbornou, děti si spolu teď krásně vyhrají a Ráďa je šťastná, že je má a to to druh= zprvu nechtěla, protože Lucku rodila hrozně dlouho a bylo bolestivé a komplikované. Toníček byl zase rychlík, byl venku do 2h po odtečení vody a Radku ani nestříhali, úplna balada to prý byla :-).
In reply to V první řadě, se pořádně by tajemstvi3
Děkuji, třeba to nakonec bude výhoda :dance:
Rosalie chápu tvé obavy, myslím, že každý se s druhým neplánovaným těhotenstvím srovnává jinak. V tvém případě je jen na tobě a manželovi abyste se rozhodli, zda si druhé miminko necháte nebo ne. Jakékoli rozhodnutí, které uděláte, bude správné, důležité je, abyste jako rodina byli spokojení a mohli se věnovat sobě a svým dětem, ať jich bude deset nebo jen jedno. :h:
In reply to Rosalie chápu tvé obavy, by Elukiv
Moc děkuji za povzbuzující komentář :k:
ahoj, já taky pracuji z domova a mám 2 kluky... naopak mě ten druhý víc uklidnil a dal tomu všemu řád :D
a kolegyňka to má stejně - jen má děti přesně rok po sobě... ač to byl docela mazec, tak ani tehdy nepřestala pracovat...
zvládnout se to dá... jen to chce dobrou organizaci :D