náš pejsek tu už není s náma...divné pocity

Ahoj holky...nepatří to sem ale musím......včera zemřel náš pejsek kterého smě měli 15 let- dostaly sme ho se sestrou když sme byly na základní škole......už neviděl, špatně slyšel, neměl téměř zuby a šíleně tedy smrděl..byl dezorientovaný a už se i stalo že po mě vyjel když sem ho chtěla třeba vynést do schodů....dlouho sme přemýšleli a shodli se že se na to už nemůžeme dívat..dle dr měl i špatné srdce a docela ho to bolelo..nechali sme ho utratit..včera když odcházel nic netušil..od každého z nás dostal salám ale zase sme se nechtěli moc loučit aby třeba nic nevycítil..nejeli sme s ním, nemohli sme..vše zařizoval mámy přítel a můj otec..prý o ničem nevěděl..a mě je ted hrozně a smutno..malá ho tady občas volá a já vím že ho spolu už nikdy nepůjdem vyvenčit..všechny věci jako misky a pelech sme odklidili aby na něj třeba malá nemyslela a nechyběl jí..ale nám chybí..byl tu s náma dlouho...občas si připadáme jako vrazi....on nás měl rád a my ho nechali zabít- i když prý už jen přežíval....holky, která ste to třeba zažila, jak ste se s tím vyrovnaly a co ste dělaly za aktivity abyste na to celý den nemyslely?díky:-(