Co zvládáte doma udělat, když je vám zle?
Ahoj, ráda bych znala váš názor. Jsem na začátku 11.tt a od samýho počátku těhotenství je mi zle. Nepomáhá nic, a když jo, tak jen malinko a na chvilku. Zvracím každý den - poměrně častokrát, ráno začnu, pozdě v noci končím, jsem dost unavená a prakticky bez nálady. Chápu, že je to normální a že si nemám důvod stěžovat, protože se to týká spousty ženských. Zajímá mě ale jedna věc - pokud je vám někomu takhle zle, co zvládáte doma dělat? Já chodím do práce (fyzicky nenáročný, minimum pohybu, když chci, můžu sedět atd.), tam to horko těžko přežiju, přetrpím a doplazím se domů. Jinak jsem ale úplně nepoužitelná. Několik týdnů mi doma leží nevyžehlený prádlo, nádobí myje manžel a ostatní nutný věci doma dělá taky. Já po příchodu z práce ležím nebo zvracím. Před chvílí jsme si napsali seznam na nákup, ale těsně před odchodem to na mě zase přišlo a já to prostě nedám, tak jel sám. Připadám si úplně k ničemu. Potřebovala bych vědět, jak to zvládají ostatní. Jsem citlivka, která by se měla zvednout z postele a snažit se to rozchodit? Mám se tady v tom přesta utápět a dokopat se alespoň k nějaký smysluplný aktivitě? Nebo to máte někdo podobně? Vždyť vy, co máte doma druhý dítě, to taky musíte zvládat....ach jo, je mi z toho všeho nějak prapodivně a připadám si jak lazar. Děkuju předem za každý názor. :(
In reply to když já jsem těhotná, jsem od by ha.nka
Já každý ráno začínám tím, že letím šílenou rychlostí na záchod a zvracím a zvracím...tím se mi malinko uleví. Udělám si silnej černej čaj a pomalinku ho vypiju, do toho zobu sušenku. Po tomhle procesu je mi tak nějak napůl, na etapy se oblíknu, umeju a vyrážím do práce. Cesta trvá 8 minut pěšky, během ní dýchám z hluboka a snažím se to rozchodit. V práci odpočítávám minuty, jak to jde, tak si hodím nohy na stůl, pořád něco zobu, abych měla plnej žaludek, jinak se mi dělá ještě hůř. Kolem poledne už nevím, která bije a v hlavě mám jen to, že se nesmím poblejt, a pak se odplazím domů. Doma padnu a jsem úplně vyřízená. Ležím a sténám, jak je mi zle. Žaludek, kterej dopoledne jakž takž držel basu, má pocit, že mi to musí vynahradit a tak lítám a lítám na záchod, co to jde. Už jsem i zažila situace, že jsem to nestihla. Takhle "funguju" do večera. Mezitím ukecám manžela, aby koupil něco k jídlu, eventuelně umyl nádobí. Jako bonus obvykle dostanu čaj a něco k jídlu. Večer mě čeká náročný úkol - umejt se. No a pak nastává nejhorší období dne - večer. Nevím proč, ale já mám ty večery fakt šílený. Nemůžu ležet, protože mě to dráždí ještě víc ke zvracení, nepomáhá vůbec nic. Takže někdy i do 12 lítám po chvilkách na záchod a pocit chvilkový úlevy střídá strašnej hlad...A ráno to všechno začne nanovo, už asi 5 týdnů. Kdybych měla dítě, musela bych to mít zařízený tak jako ty. Byla by to jediná možnost, protože já jsem na tom asi podobně, jako jsi byla ty. Nedokážu se postarat ani sama o sebe. Trošku mě děsí to, že píšeš, že to trvalo až do 16.tt, to si neumím představit. Já doufám, že do konce dubna to bude pryč. Tak hlavně, aby to mělo všechno šťastný konec.. Bohužel jsem se už taky takhle trápila zbytečně...
In reply to Já každý ráno začínám tím, že by mm_mm
vůbec nechápu, že v tom stavu chodíš do práce. Já měla od božího rána až do večera problém cokoli pozřít, bylo mi zle z představy, že něco strčím do pusy, ale zároveň mi bylo strašně zle z hladu. Po zkušenostech z předchozích těhotenství mi bylo jasný, že když se něčeho najím, bude to trochu lepší, ale ono to prostě nešlo, i když jsem moc chtěla, nebyla jsem schopná, dokud nade mnou neseděl manžel a nenadával, že nejím a že jsem slibovala, jak tentokrát jíst budu. A jako pití, to ti dost závidím, že jsi schopná ráno vypít čaj. Já (teď jsem ve 30.tt), můžu asi tak od 20.tt pít ze skleničky jen jemně perlivou vodu, pito nebo colu. Jakékoli jiné tekutiny (a před 20.tt i tyhle bublinkaté), do sebe dostanu jen polévkovou lžící. Do toho 16.tt mi k návalu zvracení stačilo i jen vstoupit do kuchyně a když jsem náhodou nemusela blinkat hned, spolehlivě jsem šla, jen jsem pootevřela dvířka od lednice. Pohled na špinavé nádobí měl úplně stejný efekt. Tak od 20.tt jsou nevolnosti konečně už jen ranní a už nejsou provázené zvracením, když teda musím jít někam na lačno, tak je to utrpení, ale když se najím, tak se mi udělá líp. V minulém těhotenství mi bylo z hladu tak zle, že jsem asi tak od 25.tt do konce jedla ve dne (a když jsem se vzbudila, tak i v noci), každé dvě hodiny, a když jsem se nenajedla, tak jsem šla zvracet. Mytí je taky kapitola sama pro sebe. Teď už si aspoň zvládnu vyčistit zuby, ale jinou než dětskou pastu fakt nedávám. Vlasy si myju dvakrát do měsíce a jen proto, že už mě kouše hlava. Jediná „kosmetika“, kterou bez obtíží snesu, je tuhé mýdlo od dettolu, kterým si myju ruce po záchodě, jinak se myju jen vodou. Do 20.tt jsem si ani nemohla mazat bříško proti striím, protože mi byl odporný jak zápach toho olejíčku, tak pocit, že si na sebe něco mažu. Manžel, když si umyje vlasy nebo když se oholí, tak mě musí zavřít v ložnici a vůbec se ke mně nepřibližovat ...
In reply to vůbec nechápu, že v tom stavu by ha.nka
Myslím, že seš na tom mnohem hůř než já. Já mívám i světlý chvilky, to znamená, že třeba někdy několik hodin nezvracím a není mi ani na zvracení, jen cítím šílenou únavu a nevydržím stát na nohách. Mívám dny, kdy se najím v pohodě, a dny, kdy mám strašnej problém strčit cokoliv do pusy. Dny, kdy cítím jídlo, a letím na záchod, a pak dny, kdy mi to vůbec nevadí. Kosmetika mi žádná naštěstí nevadí. S tou hlavou to mám podobný, myju jí tak jednou za deset dní. Mazat břicho jsem si zatím nezačla, to by teď ani nešlo, vadí mi jakejkoliv dotek břicha, někdy i peřina.
Já to s tou prací pořád řeším a pořád nevím... Jestli zůstanu doma, tak už nebudu mít absolutně žádný pohyb a budu půl roku jen ležet a vzdychat...A taky si reálně uvědomuju, že jsem docela rozmazlenec, kterej problémy řeší fňukáním, a cimprlich se strašně nízkým prahem bolesti a že je možná nejvyšší čas se tomu postavit. Já jsem přesně ten typ, kterej si u zubaře nechává vždycky píchnout injekci, při každý bolesti si okamžitě bere prášek, při každým trápení hned brečí a lituje se. No a pak vidím, co všechno vydržej ostatní ženský a jak dokážou bejt silný a říkám si, že nemůžu bejt donekonečna takovej posera. :///:
Moc ti držím palce, ať je ti co nejlíp, za pár týdnů to budeš mít všechno za sebou! :a:
In reply to Myslím, že seš na tom mnohem by mm_mm
holky upřímně vás lituju,obě dvě,mít takový těhu tam mám asi jedináčka a ty mm-mm věř že po porodu už vydržíš daleko víc :///:
In reply to holky upřímně vás lituju,obě by Zdenda3
No, jestli vydržím porod...
Buď v klidu, já sice nezvracela, ale bylo mi tak zle, že jsem nemohla fakt vůbec nic a byla také nepoužitelná. buď ráda, že máš takového manžela, který ti pomáhá, u nás to v tu dobu vypadalo jak v chlívě, protože manžel sice pomůže,a le spoustu věcí považuje za zbytečné a to je na nervy, protože já miluju čisto a to i teď na konci těhu nestíhám, jelikož už to nejde s takovým nasazením jako dříve a s 3.letým dítkem udržet pořádek je nemožné, i když musím říct, že mi teď dost začal s úklidem pomáhat ;)
In reply to Buď v klidu, já sice by krtecek9
Jsem ráda, že v tom nejsem sama. Dnes jsem celý den doma a vlastně každou chvíli usnu...Manžel uvařil (díky bohu) a přinesl z krámu nějakej koláč - buchtu, co se dá jen na 3 minuty do mikrovlnky, tak to mám i se zákuskem :///: Užij si zbytek těhotenství, už se těším, až budu taky na konci... :a:
In reply to Jsem ráda, že v tom nejsem by mm_mm
In reply to no tak to je šikula já by krtecek9
Hele,nejsi žádnej lazar ani k ničemu...tyhle stavy vyčerpávají a člověk je zralej akorát ležet,apát a zvednout se akorát,když letí zvracet :00:
A to,že ti leží práce a nejsi schopna jet na nákup? To neřeš...práce neuteče,nákup udělá chlap...já tohle měla nedávno,zvracela jsem jako ty do 14tt den co den,do toho doma skoro 3 letou cácoru o kterou se musíš postarat...tu nejde odložit na později jako koš prádla :n: :s:
Ale vydržela jsem to,i když v některých chvilkách jsem myslela,že už to nedám,byla jsem jak mátoha,sotva se vlekla po bytě...ale víš co řeíká,ženská vydrží víc než kůň :one: :dance:
A měla jsem oporu v chlapovi,kterej fakt pomáhal co mohl,sotva doletel z práce,tak mu nastala druhá šichta...uklidit,vyžehlit,nakoupit,jít s malou ven,večer ji okoupat,dát spát...prostě dělal vše,on teda dělá normálně hodně,ale ted zaonul na 200%...je to prostě zlatej chlap :h:
Takže abych to zkrátila...jesli je ti tak moc zle,tak přemýšlej nad neschopenkou,ona i nenáročná práce je práce a vyčerpává a ty bys v takovém stavu měla být v klidu a ležet,spát a nabírat síly,které potřebuješ pro miminko...
Tak hlavně at to brzo přejde,at je líp a hlavně si nepřipouštěj žádne takové myšlenky :n:
Roste v tobě nový život,tak máš nárok být ve stavu v jakém jsi...měj se o drž se :a:
In reply to Hele,nejsi žádnej lazar ani k by brablik
Moc děkuju za podporu. Včera už jsem si fakt začala připadat jak blbec. Víš co, naprosto upřímně, já jsem docela citlivka, která kvůli každýmu píchnutí šílí a fňuká - a to nemyslím v těhotenství, všechno moc řeším a tak, proto jsem začla pochybovat, jestli tohle není další z mých možná trochu rozmazlených reakcí...
In reply to Moc děkuju za podporu. Včera by mm_mm
prostě každej zvládá bolesti a trable jinak...někdo je prostě citlivější a někdo má zase slupku jako hroch :one:
To je normální,jsme jen lidi...
A tohle určitě není rozmazlená reakce,bo já patřím spíš k těm s hroší kuží a v tomto období jsem se cítila naprosto stejně...nejraději bych zalezla metr pod zem a neukazovala se na denním světle...naprosto neschopná ničeho a navíc jak jsem vypadala? Bledá,strhaná,kruhy pod očima,byhublá...no,krasavice k pohledání :one: :dance:
Ale drželo mě nad vodou vědomí,že to vydržím pro svoje miminko a hlavně,že je to stav dočasný a přejde :one:
Uvidíš,že bude líp :€s€: :a:
In reply to To je v pohodě... by brablik
S tím vzhledem to mám podobně...Když jdu náhodou kolem zrcadla, říkám si, jestli náhodou nejsem bílá paní. Zítra jdu na kontrolu na gyndu, tak jsem dost zvědavá. Několik předchozích těhotenství skončilo špatně, proto mi tak nějak nejde si říkat, že to vydržím pro svoje dítě, protože zatím úplně nevěřím tomu, že to klapne....Měj se pěkně. :a:
tak tohle znam a prozivala jsem to asi do konce 3mesice,pak jsem si ale musela aspon po obede dat slofika,jinak bych vecer sla spat po vecernicku a taky jsem sla na neschopenku.pokud neni tvuj chlap debil,tak to pochopi a pomuze rad bez vycitek.a kdybys mela ditko k tomu,tak by se museli zapojit taky a ji babicky.prece se nebudes premahat a zvracet kudy chodis,nebo te nebude navalovat ze vseho co se ti nebude "libit".jdi na neschopenku a at to brzy prejde a uzivas si klidne tehu
In reply to tak tohle znam a prozivala by a.m.v.
S tou neschopenkou to rozmyslím... To těhotenství je od počátku takový prapodivný. Doktorům se pořád něco nezdá, tak to zkusím vydržet do nějaký pořádný kontroly. Nerada bych, aby se to v práci profláklo, a já se pak třeba za 3 týdny vracela. To už jsem si zažila a nic moc...
No já to měla docela zajmavé. Asi dva týdny po tom co jsem se dozvěděla že jsem těhu sme se stěhovaly. Já to mám vždy tak, že je mi zle, nezvracim ale asi 14 dní je mi tak blbě, že se nemůžu zvednout ani z postele. No a to jsem měla přesně v době toho stěhování. Nekecám, ale 14 dní jsme bydleli mězi krabicema. Neudělala jsem vůbec nic a ani nevím jak jsem to vlastně zvládla s tehdy ani ne dvouletou holkou. Pak přišla kamarádka na návštěvu a začala mi vybalovat a tak jsem se chytla a nakonec jsem po několika dnech uspěšně vybalila a od tě doby už jsem zase mohla fungovat normálně. Teda chodila jsem s malou každý den po obědě spát, jinak bych se nedočkala večera. Doporučuji se něčím pozitivním navnadit a přehoupnout se do pozivní nálady, protože jinak takhle proležíš celý první trimestr. Zajdi někam nebo udělej něco, co tě dobře naladí. Začíná jaro a to samo by tě mělo dobře naladit. To zvládneš :a:
In reply to No já to měla docela zajmavé. by Cuketa
Já mám ve vedlejší místnosti přetékající koš s vypraným prádlem a každou neděli z toho vytáhnu jedny kalhoty a nějaký dvě halenky, to vyžehlím, abych měla další týden co nosit, toť moje jediná domácí aktivita. S tím pozitivním naladěním máš pravdu. Teď jsou Velikonoce, tak mám volno, včera jsem říkala manželovi, že prostě musíme udělat nějakej malinkej výlet, i kdyby mě to stálo přemáhání. Myslím, že to jaro by mě mohlo trošku naladit. Jinak ale skoro počítám, že ten první trimestr bude vypadat takhle, jak vypadá...
In reply to Já mám ve vedlejší místnosti by mm_mm
I kdyby takhle vypydal tak je to jedno. Jednou to přejde. Výlet si užijte :s:
In reply to I kdyby takhle vypydal tak je by Cuketa
Děkuju :s:
In reply to No já to měla docela zajmavé. by Cuketa
no me mohl ladit kdokoli a cokoli, a nenaladilo me to na nic..
Ahoj tak já měla takhle celé těhotenství a chodila sem do 6 měsíce makat do vinohradu.Dolezla sem dom a pak celé odpoledne proležela,kolikrát sme z dcerou psaly ulohy a já se v půlce sebrala sedla na gauč a usla.No prostě hotová.Bylo to moje třetí těhu ale nejhorší,unavující :///:
In reply to Ahoj tak já měla takhle celé by natuskam
Zvládala ses starat o dceru, to je něco, co si neumím předsavit. Tak to smekám...
In reply to Zvládala ses starat o dceru, by mm_mm
no neje o dceru ještě máme jednoho syna ale to je puboš.Jinak já zase smekám před mamčama co mají malé dítko a čekají druhe nebo třetí.To bych si nedokázala představit jak bych se starala já byla KO.Jinak ti přeji at ti ty nevolnosti co nejdříve povolí a je ti líp papa ;) :a:
In reply to no neje o dceru ještě máme by natuskam
Děkuju :a:
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Mám to hodně podobně, včera jsem si dávala v restauraci polívku, protože jsem byla bez oběda a věděla jsem, že doma sotva něco ukuchtím. Na stole ležel letáček - nabídka rajčatovýho džusu - v poslední chvíli jsem ten leták schovala za nápojovej lístek a měla jsem co dělat, abych neletěla...fakt síla... :///:
když jsi na tom takhle tak bych si nechala napsat neschopenku,neumím si to vubec představit,mám 3 vlastní děti a zvracela jsem v prvním těhu 2x,v druhém 1x a až při třetím jsem měla návaly při čištění zubu denně ale to se dalo,chvíli počkat a pokračovat ;)
In reply to když jsi na tom takhle tak by Zdenda3
Doktor mi ji nabízel. Já to rozmyslím...Jde o to, že pak už budu opravdu jen ležet a čekat, takhle je to aspoň jedna nějaká aktivita. Ale asi mi nic jinýho nezbyde, pokud se to nezlepší...
In reply to Doktor mi ji nabízel. Já to by mm_mm
no ja prezila to zleee obdobi a zacalo mi tvrdnout bricho, mela jsem krece, apod..a vzhledem k tomu dojizdeni mi doktor doporucil zustat doma..Na jednu stranu super, ale na druhou stranu jsem byla porad doma, protoze mi ani chuze nedelala moc dobre...ale fakt je, ze jsem se taaaak naodpocivala, ze na to ted rada vzpominam :):):)
Joj, no, to je mi líto, s takovýma obtížema to si fakt jinak nejde, než zůstat doma. Člověk se těší, že přejdou nevolnosti a pak tohle...Mně to věčný ležení taky úplně "nesedí", jsem zvyklá pořád něco dělat a jsem nerada sama, proto (mimo jiné) se taky pořád zuby nehty bráním tomu zůstat na neschopence..
In reply to Doktor mi ji nabízel. Já to by mm_mm
Já měla neschopenku jen první trimestr,
pak jsem se vrátila zpátky do práce, když přestalo to zvracení.
In reply to Já měla neschopenku jen první by monimako
Když já právě nechci, aby se to v práci vědělo, tak proto se snažím tu neschopenku oddálit. Pokud budu mít razítko z gyndy, tak to všem dojde...No, uvidím, jak to půjde - nepůjde dál.
In reply to Když já právě nechci, aby se by mm_mm
Taky jsem chtěla, aby to v práci nevěděli,
dojdi k obvodní, ta Ti dá neschopenku,
úplně vpoho :a:
In reply to Taky jsem chtěla, aby to v by monimako
No, moje obvoďačka je malinko nevypočitatelná. Jednou tam jdu a ona by pro mě udělala cokoliv a podruhý se zase tváří úplně obráceně. Před dvěma rokama jsem musela na revizi dělohy a vyřizovala si vyšetření - krev, ekg a atd. Jeden den jsem to celý vyřizovala, další jsem měla mít volnej a další nástup do nemocnice. Tak jsem po ní chtěla, ať mi napíše neschopenku, že prostě na ten jeden den nepůjdu do práce, že jsem psychicky vyřízená z toho, že se to těhotenství podělalo a z toho plánovanýho zákroku a že to prostě nezvládnu. A ona na mě koukala, jak kdyby nebyla ženská a říká - a co nezvládnete, proč nemůžete jít zítra do té práce, když do nemocnice nastupujete až další den? Až teprve, když viděla, jak se mi klepou ruce a jdou mi slzy do očí, tak mi to milostivě napsala. Pak tam jdu třeba s obyčejnou virozou a ona mě nechá 14 dní doma a při kontrole mi říká - a nechcete ještě pár dní zůstat doma, určitě už je vám úplně dobře, vážně už vám tu neschopenku mám ukončit, takže vy chcete už jít zítra do práce? Jestli jí řeknu o neschopenku, tak můžu čekat hodně různých reakcí...
U prvního těhu jsem si nechala napsat neschopenku, pracovala jsem ve státním a nešlo každou chvilenku odbíhat na WC zvracet, u druhého těhu jsem se musela starat o půlročního prcka, byl to záhul, ale zvládla jsem to.
Přeji Ti poklidné těhulkování :a:
In reply to U prvního těhu jsem si by monimako
Já mám právě asi nějakej "pud sebezáchovy" a v práci zvracím tak jednou, dvakrát za den. Jinak hlavně ráno a večer, to klidně několikrát. Zatím si mě ani v práci nikdo nevšimnul.. :///: a nebo dělaj, že to neviděj...
Ahojky holky, v některé diskusi jsem četla, že na nevolnosti je perfektní kyselina listová od Elasti-Q !! Po týdnu je to prý pryč.;)
In reply to Ahojky holky, v některé by Janiččččka
To jsem taky četla, mrknu do lékárny a poptám se na ten zázrak... :///:
joooo,tak to mi pripomina me tehotenstvi...az na to zvraceni, ja zvracela jen po jabkach :), ale mela jsem zaludek cely den jako na vode, ja vzdycky rikala ze to je jak kdybych mela nonstop po opici po parbe v baru...Bylo to sileny, hnusny, bleeeee...ja do prace dojizdela 45km kazdy den, v praci (soc.pracovnice v domove pro seniory-takze obcas zajit k nekomu na pokoj uuuuuufffff) jsem to pretrpela jak pises, pak dojela domu a spala, lezela, spala, vykoupala se a zase spala...doma jsem nic neudelala, varil tchan (bydlime s nim a v te dobe jsme s nim byli dole, ted uz mame dodelany patro). Nebyla jsem schopna niceho a pripadala jsem si jako lazar, jak pises, ale proste nic jinyho delat neslo. Priznam se, ze jsem z toho nemela ani vycitky, proste to doma tak vzali a bylo.
Tehdy mi vsichni rikali, at si poridim zazvor-fuj tajbl...ja nemohla ani caj, ani lizatka a kdyz o tom ted pisu, je mi jeste zle, kdyz si vzpomenu, fuj fuj fuj..nepomahalo proste nic, rekla bych..me bylo blbe snad i z vody.nakonec mi doktor predepsal prasky na nevolnost, kt.muzes i v tehu.nastesti to trvalo jen do 4.mesice, pak zacali jiny problemy :)..tak si nevyberes. Nakonec jsem musela zustat doma.
Hele kazdopadne vycitky nemej, zvlast kdyz to manzel bere dobre.Proste je to pro tu zenskou zahul uz od zacatku. Ale jak pises, celkem me desi az budu tehu priste a uz bude kolem me pobihat Kubik, o kt.se budu muset postarat :-/..no jo, nejak se to snad zvladne. a nebo nam treba spatne nebude :)
tak paaa, at jsi brzy v pohode :)
45 km autem? To bych nedala ani náhodou. Cesta do krámu, kterej je 3 km, mi úplně stačí...Navíc tys měla těžší práci. Já učím, jsou to většinou 4 hodiny denně, malá výběrová škola, takže děti hodný. Když chci, tak si opravdu na celou dobu můžu sednout a jedu vsedě, vklídku. Neumím si představit zvládat tvoji práci v tomhle stavu. Mně ten můj stav taky manžel nevyčítá, dělá, co může, ale víš jak...pokud lezu polomrtvá a zelenobílá desetkrát denně ze záchodu a nejsem si v tu chvíli schopná uvařit sama ani čaj, tak je to trošku záběr i na důstojnost...Lízátka mi taky nezabíraj, přesně jak píšeš. Nechci se litovat, spíš jsem jenom chtěla slyšet, že ostatní, když jim bylo blbě, negruntovaly byt, nevařily a nezvládaly to stejně jako já. :s:
In reply to 45 km autem? To bych nedala by mm_mm
no co jsem si tak letmo procitala, melo a ma to tak spousta zenskych...hele, byla jsem tehdy stastna ze nemusim jezdit busem, to by teprve byla sranda...brrrr....hele odpocivej, lez nic nedelej..bud rada ze nemas chlapa debila, co by ti to vycital :)...
In reply to S tím busem rozumím. Musím by mm_mm
no fuuha, tak to bude zabava...a nemuzes za nima dojet autem?
In reply to Pro mě je auto skoro jak by mm_mm
ajo, tak to je blby...
když je mi zle tak je mi zle a přítel sice brble,že je bordel a nenakoupeno ,ale pak mě potulí a snaží se to nějak pobrat po chlapsku. mě když je zle tak to stojí za to a nefunguju. nejsi jediná,neděelj si starosti :k: za pár týdnu to přejde a budeš sršet elánem :) :a:
In reply to když je mi zle tak je mi zle by ZuzaneckaOVA
Děkuju za podporu. Já si právě říkám, že už to snad nemůže dlouho trvat. Dneska je to fakt extrém, už mě z toho zvracení bolí břicho.
In reply to Děkuju za podporu. Já si by mm_mm
ojeje božatko, já jsem naštěstí blila jen jednou,ale pořádně kvůli žlučníku... ale za to jsem nebyla kvůli neustále zvedlému žaludku schopna nic dělat,přišla jsem z práce plácla s sebou na gauč a rozdýchavala svoje stavy s nohama nahoře . mě bylo zle do 14tt tak snad tebe to přejde dřive :k: pak mi zase bylo báječně a včil si užívám noční dušnost a natahování když se přejím-25tt :dance:
In reply to ojeje božatko, já jsem by ZuzaneckaOVA
14tt? No, budu doufat, že příroda bude ke mně milosrdnější... :///: Mám kolem sebe těhule, kterým nic není, za celý těhotenství (a jsou často hodně za půlkou) jim nebylo ani jednou špatně. Nohy nahoře, to je úžasná věc, to si užívám, kdykoliv a kdekoliv to jde. Drž se!
In reply to 14tt? No, budu doufat, že by mm_mm
:D:D třeba tě to mine a budeš za chvilku v pohodě :) já si chtěla dneska hodit nohy na stůl a dostala jsem takovou křeč že jsem si málem cvrnkla do gatí :(
In reply to :D třeba tě to mine a budeš by ZuzaneckaOVA
No, já bych plašila, jsem hysterka. :///: Plaším, i když mě v tom břiše jen píchá...
In reply to No, já bych plašila, jsem by mm_mm
když se blbě ohnu tak mě to skřípne jak hrom,kolikrát si říkám jestli jsem si Elinku v břušku nepolámala :D to"posilování" dělohy mě občas zaskočí v blbou chvíli,musím zas začít baštit magnezko bo mám křeče i v lýtkách :00: taky jsem plašila,hlavně když mi ve 12tt řekli že nedonosím,ale po poslední poradně je vše v naprostém pořádku ,i čípek se spravil :\x:
In reply to když se blbě ohnu tak mě to by ZuzaneckaOVA
No, doktoři uměj "potěšit" těmahle rádoby zaručenýma zprávama. Mně od první návštěvy do všech papírů vždycky píšou hrozící potrat...takže mám taky radost...ale prej se to píše všem, kdo třeba i jen trošku špinil během prvního trimestru...tak hlavně ať jsi v pořádku!
In reply to No, doktoři uměj "potěšit" by mm_mm
děkuji :k: jj oni si to krvácení dost hlídají,aspon na to neserou:) už jsi bez krvácení ? mě potěšovali protože jsem měla šílené bolesti podbřišku,ale muj chytry gyndař přišel na to že rostoucí děloha v podstatě trhá srůsty po slepáku,nic nebezpečného nicméně bolestivé jako prase.ale už pohoda a hlavně už můžeme i skotačit :*O*:
ahoj, nebylo by lepší kdyby ti dr. napsala na pár týdnů neschopenku? doma by sis oddáchla a stihla by jsi i něco udělat. CHodit do práce když ti neni dobře přeci nemá smysl. Hrozně se tím vyčerpáváš. Potom na tebe skočí nějaký bacil a co pak? to je opravdu zbytečné riziko. Takže si zajdi k dr. a hezky si oddáchni v pelíšku. Když se budeš cítit líp, tak můžeš doma poklidit a vyžehlit. Potom se zase natáhnout. To se nedá nic dělat když je ti takhle zle. Vůbec si to nevyčítej a buď v klidu. Manželovi dej na jevo že jsi moc ráda za jeho postoj a že má pochopení. CHlapy to moc rádi slyší :-)
In reply to ahoj, nebylo by lepší kdyby by JaMiOn
Jo, manžel je zlatej, proto taky začínám mít divnej pocit a říkám si, jestli ho trochu nezneužívám. Měla jsem neschopenku asi dvanáct dní, protože jsem byla nastydlá. Uvidím, jak to bude dál. Pokud to nepůjde vydržet, tak mi nic jinýho nezbyde...
no já když mi bylo zle tak jsem jen ležela malýmu pustila pohádky a pak po obídku jsem jen umyla nádobí a někdy ani to ne protože jsem prostě nemohla to nádobí cítit ani nic jiného takže pokud je ti zle tak si lehni a odpočívej nedělej nic když se ti trochu uleví třeba jen umyj nádobí a třeba když se cítíš tak i vysaj já třeba celý týden nevytřela a vysála asi jen 2x za ten týden a nádobí myla obden takže to u nás vypadalo jak po výbuchu pak se mi na jeden den ulevila já happy hned všechno uklidila a druhý den na novo až v tom 10.tt to přešlo ted mi je zle jen občas a to spíš jen hlady
In reply to no já když mi bylo zle tak by Luluna23
No, máš můj obdiv, že jsi zvládla aspoň něco. Já právě čekám na nějaký den, kdy to bude lepší a nějak se nemůžu dočkat...
In reply to Jo, rozumím. Spíš jde o to, by mm_mm
Není to divné, prostě ti není dobře, a to je dost velký důvod. Já byla v těhu s malým takřka nepoužitelná celých 9 měsíců. Hlavně s vařením, jakýkoliv pach z vaření mi nedělal dobře. Takže jsem nachystala vše potřebné, vařil ex. Já ležela a vedle mě ventilátor.
In reply to Není to divné, prostě ti není by Bontík
Hezký a povzbuzující :s:
Vaše fotografie
když já jsem těhotná, jsem od 6. do 16.tt naprosto nepoužitelná. Zažila jsem to třikrát a pokaždé to bylo stejně k nepřežití. Pokaždé jsem byla na neschopence, do práce bych se v tom stavu nedohrabala. Doma jsem neudělala naprosto nic, horko těžko jsem zvládla cestu z postele na wc, vše ostatní bylo nad mé síly. Jelikož první z těch těhotenství skončilo potratem, tak jsem to vlastně dvakrát přežívala sama, a jednou s 18 měsíčním dítkem. Vypadalo to asi tak: synek vstal ráno mezi pátou a šestou, tatínek mu uvařil UM, převléknul ho, přebalil, připravil mu snídani, pustil Krtečka a šel do práce. O hodinku až dvě později přišla babička, když bylo hezky, vzala synka ven, když ne, hráli si spolu doma. Pak uvařila oběd, synka uložila a vrátila se do práce. Když se malej vzbudil, nezbylo mi než se tak na dvě tři hoďky pochlapit a nějak se o něj postarat. Pak se u nás stavil dědeček a vzal ho na hřiště. Když se vrátili, byl už doma tatínek, převlíknul ho, nakrmil, zabavil, vykoupal, uložil, v noci k němu vstával ...