TAK A JE PO VŠEM
V pátek jsem byla u svého Dr který mi znova vše vysvětlil.
No tak hned z gyndy jsem jela domů si zabalit a do Ústí do nemocnici kam jsem předem volala aby mě čekali.
Nabrali mi krev ňáké učenky, ale v pohodě, pak na Ut kde se mě Dr začela vyptávat že tomu nerozumí, že plod vypadá oka, už ani nešpiním a v papírech je že mimi chceme a jdu na potrat, tak jsem jí vše vyprávěla a ona, že jí přijde že tam problém není, jen to že mimi nevypadá na 8tt ale na 7tt ale to je prej normální. Tak mi zase svitla naděje, ale už jsem v to neměla sílu věřit.
Tak mě poslala znova na krev kvůli HCG. To mi brala už starší sestra a až na po třetí mi trefila žílu :( Prej už jsem byla tak rozpíchaná že to nešlo.
HCG bylo už jen 350, Dr mi vysvetlila, že to znamená že plod není "mrtvej" ale vzhledem k tomu jak to klesá, že by to stejně asi nedopadlo dobře. Takže jsem kejvla na potrat.
Řekli mi at se převlíknu do jejich košilky a počkám na pokoji, sotva jsem došla na pokoj už tam byli s vozejkem a honem, honem, píchli mi něco abych neslintala.. To štípalo :) a o tom suchy v puse ani nemluvím :)
A už si mě vezli, mě se chtělo brečet, utýct...ale věděla jsem že to prostě jinak nejde :(
Přitel na me cekal na pokoji.
Dojeli jsme na operační sál, kde se všichni bavili a smáli, tak ze mě trochu nervozity spadlo. Sestra semnou dělala srandu. Nepovedlo se jí mi napíchnou kanilu do zápěstí tak mi jí až na podruhé napíchla do předloktí, říkala že je to tím že se bojím :)
Paní doktorka mi povídala, že doufá že se pěkně prospím a jí nevystydne kafčo :)
pak mi anesteziolog říkal abych se nebála, že mi ted dají něco do žíly po čem ucítím jako česnek v puse a pak teprve budu počítat a usnu... jen jsem mu řekla že necítím česnek ale tlak a že mi to jde do hlavy :D a už jsem spala...
Pak jsem se probudila až ve výtahu kde mi asistent povídal tak můžete počítat a než napočítáte do tří jsme u přítele na pokoji, tak jsem se jen usmála :)
Byla jsem hrozně ráda když jsem viděla přítele a bylo všechno za mnou. Bříško teda bolelo a ještě trochu bolí, ale už bude jen líp.
Na pokoji jsem pak plakala, aniž bych chtěla, přišlo mi líto že už není žádná naděje... připadala jsem si hrozně nateklá a bolela mě hlava a brněli ruce :(
Druhý den jsem šla domů..
Takže je všecinko za náma... Teda já se zase rozepsala..
Tak a teď ještě pár otázek :
Je špatně když špiním jen malinko, spíš skoro vůbec?
Po šestinedělí mám počkat na MS a pak se můžeme snažit? Dr říkal, že až nejdřiv tak příští rok, ale to mi přijde zbitečné :(
A jaká je šance že se mi toto bude opakovat?
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
není zač :-)
určitě se zeptej v lékárně tam ti něco poradí ,já si to hodně vyhledala na netu ,myslím že i manžel užíval vitamín E, A a pak když jsme šli na umělí tak užíval docela drahý vitamíny ,ale myslím že vám ten selzink bude stačit a když to užíval tak jsme chodili na IUI na spermiogram tak se mu to každý měsíc hodně zlepšovalo ,dokonce užíval i tu kyselinu listovou,no cpala jsme do něho všechno možný :s:
určitě začni užívat tu kyselinu listovou (acidum folikum) už ted a pak nějaký ty vytamínky jak zjistíš // :-) já užívala taky ten mamavit ,ale chtěla bych zkusit Femibion ,četla jsem o něm že je dobrý
a děkuji :-)
In reply to není zač určitě se by Dana Medková
hned zítra se zeptám, když už máme ty tři měsíce počkat, tak se zatím nadopujem vitamínama :)
myslím že se tou listovkou fakt nic nezkazí :D jen at se taky snaží :)
Ještě jednou děkuju :-*
Ahojky,
taky mam za sebou revizi, dokonce dve. Poprve to bylo v 10.tt, kdy mi zjistili, ze miminku uz nebije srdicko. Chteli jsme se zacit snazit hned, jenze jsem bohuzel pul roku nemela po zakroku menstruaci, tak se nedarilo. Ale podarilo se hned jak ms prisla a ted tu vedle me radi 14 mesicni dablik :)
Pak jsem otehotnela pul roku po porodu, to bylo teda neplanovane a bohuzel, kdyz jsem sla na prvni kontrolu nekdy v 7. tt tak dr. zjistila, ze se mimi vubec nevyviji, byla tam jen prazdna dutinka. Takze opet revize a bohuzel dalsi pulrok bez ms. Ted jsem tehotna uz poctvrte, aktualne v 9.tt, srdicko na kontrole uz bylo videt, tak doufam, ze tentokrat to bude OK.
Takze neves hlavu,projde si tim vetsina z nas, ale vetsinou to ma stastny konec;)
Jinak s tim cekanim, doporucuje se cekat 3-6 ms, ale narazila jsem tu i na holcinu, co ani ms po revizi nedostala a byla hned tehule a ted bude mit tusim tak 2 letou holcicku
Matty, četla jsem si tvůj článek i ty předchozí a moc mě to mrzí... Mám podobné zkušenosti... Je to moc bolestivé, kor když jste mimo chtěli, ale věř, že jednou ho mít určitě budeš!!! Budu držet palečky... Jestli můžu poradit, tak bych nic neuspěchala. Já vím, moc ráda bys už byla mezi těhulkama, ale moje zkušenost byla špatná... Přesně před rokem jsem už po druhé patřila mezi těhu, ale bohužel jsem samovolně začala potrácet a musela jsem na revizi, byla jsem z toho smutná asi jako ty, takže vím jak se cítíš a přesně jak říkáš, jediné co mě zajímalo, kdy se budeme moct začít snažit... Názory doktorů byli různé, ale nejčastěji jsem se setkala s odpovědí "počkejte na 3 MS". Což vycházelo na začátek ledna a to pro mě byla hrozně dlouhá doba... Přišli Vánoce a já s manželem jsme si řekli, že by to bylo krásné, splodit si mimo pod stromeček... Jenže mezi tím, co jsem zažila druhý potrat nás s manželem po dlouhé době přijali na CAR (centrum asistované reprodukce), to bylo těsně po vánocích a oni nám řekli, že až se dostaví MS tak se mám 10 až 12 den dostavit na ko, tak jsem tak učinila, sice jsem obrečela, že nejsem těhu, ale na ko mi paní doktorka řekla, že si myslí, že jsem těhu. Byla jsem štastná, ale jak jsem přijela domů, začala jsem silně krvácet a ... stalo se tak a bohužel, to opět potrat:( Nemusí to být tvůj případ, ale cítila jsem potřebu ti to napsat, aby si nezažila další zklamání... Já zažila už celkem 3 potraty a ani na jeden nemám hezkou vzpomínku. Teď jsem opět těhu, ale po zkušenostech z toho ani nemám radost, ale strach z toho jak to dopadne. Nechci abys takhle dopadla. Budu moc držet palečky, aby ti vše dopadlo dobře, ty ses rychle zotavila a mohli jsme brzy začít se snažením...
In reply to Brzké zotavení... by Tweetynka13
Ahojík hrozně moc děkuju :)
Teda koukám, že ty si si taky pěkně užila :( Kéž by se nic takového nikomu nedělo :)
Jj bavili jsme se o tom s přítelem a hrozně se bojím že by to opět dopadlo tak jako ted, takže počkáme aspoň 3 menstruace..Možná i dýl :)
Já se ňák moc bojím že se to bude znova opakovat :( I když to tady čtu, že to tak dopadlo třebas i 3x po sobě :(
Jinak mooooc gratuluji k těhotenství a držím všechny palečky aby to dopadlo dobře!! :)
In reply to Brzké zotavení... by Tweetynka13
Ahojky, koukám, že i tys to neměla jednoduché, proto bych ti chtěla poslat trošku našeho štěstí, aby tohle těhotenství vydrželo až do konce. Pohlaď bříško :-)
In reply to Ahojky, taky jsem byla na by cichulka81
jsem na Tvůj článek, tak jsem si ho přčetla a musím Ti říct, že jsi strašně moc statečná, že jsi o tom dokazala napsat a podělit se o tu bolest, jsi moc statečná a přeji ti jen a jen štěstí a doufám, že zanedlouho tu budeme číst, že čekáš miminko.... věř, že každý bolest časem přebolí..... vím o čem píšu..... hodně štěstí.....
Ahojky, je mi moc líto jak to dopadlo. ALe zvládla jsi to výborně. Teď Ti přeji, aby jsi se brzy dala do kupy a těhu bylo co nevidět. Jak jsem četla níže, tak i kamarádky říkala, že poté otěhotněla coby dup. Tak držím pěstičky!!!!!! :a:
In reply to Ahojky, je mi moc líto jak by Antuane
In reply to To mě je moooc líto!!!!Ale by Janullinka
In reply to je děkuju moc, nechtěla by Martinka Matty
To nevadí:) To ti věřím kamarádka měla porod mrtvého miminka v 38 tt,bylo to hrozný,vše nachyrané domu všecho postýlka,věcičky a pak tenhle šílenej zážitek.Když mě to popisovala musela jsem řvát jak želva.No já jsem obecně plačka,buď radostí,nebo smutkem to první mám radši:)Musíme doufat,že se nám brzy zadařía OBĚ BUDEM HLÁSIT //A HLAVNĚ MUSÍME(MIMÍSCI) BÝT V POŘÁDKU!už se těším zas na tento měsíc a :) Měj se krásně a ozvy se jak se ti daří !Pa
In reply to Takže pokud budeme chtít a by Martinka Matty
In reply to Takže pokud budeme chtít a by Martinka Matty
Já bych rozhodně tak nespěchala a poslechla doktora! Protože se doporučuje min. 3 měsíce (v některých případech půl roku), ví, proč to říkají. Děloha je po zákroku zjizvená a musí se zahojit. Někomu nedělá problém otěhotnět hned, ale já bych to rozhodně neriskla, zadělat si na obdobný nebo větší problém kvůli neposečkání, kvůli zahojení dělohy..
In reply to Takže pokud budeme chtít a by Martinka Matty
In reply to No my to tak udelali a by sharrins
In reply to tak to je super Těch by Martinka Matty
In reply to Jakmile mi přestala by amalie
In reply to jj to znam,my tomu rikame co by martina2105
Vaše fotografie
Ahoj je mě opravdu moc líto co jsi musela ted prožít a ještě kolem toho takové komplikace :-( já jsem ted taky bohužel přišla o mimi už po čtvrté ,jsem ted měsíc po revizi a taky jsem jen asi pár hodin trošku krvácela pak malinko špinila a pak už nic,jestli se ti to bude opakovat to ti nikdo asi nedokáže říct ,člověk musí jen doufat a veřit že ne,nám teda taky nikdy neřekli nějakou příčinu i když jsem podstoupila spoustu vyšetření i operaci dělohy a stejně nic ,nakonec po třetím potratu jsem podstoupila druhé IVF-PGD a máme zdravého 2,5 letého chlapečka ,takže zázraky se dějí :-) mě vždycky dr. radili čekat 3 MS že je děloha po revizi porušená a až by se mimi zavrtávalo taky by se mohlo špatně uhnízdit na místě kde není děloha pořádně zahojená a bud zase potratit a nebo mohou být problémy u porodu že se neodloučí placenta a hrozí velké krvácení ,což jsem nakonec stejně měla :-( doporučuji začít užívat kyselinu listovou a potom nějaké vytamíny pro těhotné a i pro přítele nějaké vitamíny třeba aspon selzink ,přeju ti aby jsi už měla štěstí ,drž se :a: