můj deníček

Tak je to tady... Po několika měsících snažení, jsou na testu dvě čárky. Dvě čárky - výsledek který mě v prvé řadě překvapil, protože jsem ani ve snu nedoufala, že tento měsíc by to mohlo vyjít.
První, kdo si mého "jiného" stavu všiml, byl majitel firmy, ve které pracuju. Při poradě z ničeho nic prohlásil, že vypadám divně, jako bych měla každou chvíli zkolabovat, že chvílema jsem smrtelně bílá a jestli prý jsem OK. To byl pátek. V neděli jsem si koupila test, a jen tak jeden z krabičky hned udělala... měla jsem 5 dní do očekávané MS, takže jsem ani nečekala, že by na něm něco bylo... Po pravdě, test jsem udělala, a v tom zazvonil tel a já na něj zapomněla. Vzpomněla jsem si po půl hodině, a nevěřila vlastním očím, když tam byly dvě čárky!!!! Pochopitelně jsem musela zkusit hned druhý a druhá čárečka na mě vykoukla po 2 minutách. Ani to mě ale nepřesvědčilo o to, že to není omyl, tak mě nenapadlo nic jinýho než jet do lékárny pro další testy :-D Až když jsem měla před sebou 7 pozitivních testů od 4 různých značek a různých citlivostí, začala jsem pomalu věřit že JE TAM.:-)))))))))
Přítel byl pracovně pryč, takže jsem si tuhle novinku nechávala skoro týden pro sebe, a užívala si těhulkování bez veškerých vedlejších příznaků a střídavě pochybovala o svém stavu, když se cítím "netěhotně".
Moje tělo mě ale po pár dnech vyvedlo z omylu. Že bolí prsa, s tím se počítá, ale jak moje těhotenství proboha souvisí s mým nosem???? Najednou všechno smrdí - smrdí parfém (ano ten hříšně drahej, co jsem si tak přála, i ten který jsem na příteli dosud milovala), smrdí aviváž, smrdí lak na vlasy, smrdí uzeniny (a přitom vypadají čerstvě), sýry ani nemůžu koupit, smrdí celý regál v obchodě. Smrdí i mandarinky. A všechny ty pachy mi způsobují ledový pot na zádech, černo před očima, pocit na zvracení a na omdlení. Nepřítelem č.1 se stal zákeřný osvěžovač vzduchu. Jediné, na co jsem schopná pomyslet bez odporu a následně to i pozřít, jsou piškoty, jogurt a coca cola. Cucám lízátka o 106, ale nepomáhají. Zato chutnají. Říkám si jak by taky mohli pomoct, se žaludkem nic nemám, to můj nos je nejspíš těhotnej. Vlastně by mě možná pomohl kolíček na nos:-))))) Takže mám co dělat sama se sebou, a většinu dne trávím nácvikem sebeovládádní... Jak se nepoblít před majitelem firmy, jak neomdlít na schodech a pod.
A do toho všeho přítel - moje nevolnosti snáší snad ještě hůř než já. Nejradši by byl, kdybych až do porodu nevylezla z postele, aby se nám náhodou něco nestalo :-)))) 30x za den odpovídám na otázku jak mi je, a je vidět že se doopravdy bojí. Těžko mu vysvětlit, že misku piškotů si můžu přinést sama, že to není nijak namáhavá záležitost :-)))) Moje myšlenka, že naši novinku nadělíme našim nejbližším pod vánoční stromeček, se záhy ukázala jako nemožná, můj drahý nevydržel ani hodinu, aby se nepochlubil každému s kým zrovna mluvil :-) Momentálně ho kromě mých nevolností trápí ještě jedna věc. Jsem těhotná "už" 7 týdnů, takže porod je defacto za dveřmi :C]]: a my nemáme pořád ještě jméno pro chlapečka. :!k: Na moje argumenty, že máme času dost, nervozně odpovídá že to musíme co nejdřív vyřešit. Holt taťka musí mít pořádek ve všem :°: ...